V loňském červnu se v Peru odehrály velké protesty domorodých obyvatel kvůli využívání přírodních zdrojů v peruánské Amazonii. Během nepokojů bylo zabito 33 lidí a dalších 200  bylo zraněno. Je to jeden z několika protestů v poslední letech, kdy se původní obyvatelé snaží domoci svých práv na území, na kterém žily generace jejich předků před příchodem Evropanů. Protesty vyvolalo přijetí zákonů na využití zdrojů (ropy a nerostných surovin) na území patřící amazonským Indiánům.

Právo domorodých národů vyjadřovat se k připravované legislativě garantuje Deklarace OSN  o právech domorodých národů a Úmluva ILO C169 o domorodých národech. Národní legislativa Peru to ovšem negarantuje a není výjimkou, že o zahájení těžby na území, kde indiánské kmeny žijí, ani nikdo místní obyvatele neinformuje.

Letos v květnu (tedy téměř rok od nepokojů v Peru), přijal peruánský Kongres zákon, který dává domorodým národům právo vyjadřovat se k legislativním a administrativním opatřením, které mají dopad na jejich život. Zákon jim též dává právo účastnit se rozhodovacích procesů na různých úrovních. Prezident Alan García však zákon nepodepsal a vrátil ho Kongresu k druhému hlasování. Po prázdninách bude tedy probíhat v nejvyšším legislativním orgánu Peru debata o tom, zda přijmout námitky prezidenta nebo je odmítnout.

Prezident García vede již dlouho „studenou válku“ s domorodými národy v Peru o nerostné bohatství Amazonie. Podle něj domorodé národy nemají právo blokovat využití přírodních zdrojů, které je prospěšné pro ekonomiku celého Peru a nejen pro několik milionů Indiánů. Prezident je zastáncem tržního hospodářství zaměřeného primárně na těžbu ropy a plynu na 70% peruánské Amazonie. V tomto úsilí ho podporuje i Kongresem ratifikovaná bilaterální smlouva o volném obchodu uzavřená s USA v roce 2008, která je postavená na těžbě ropy a plynu. Podle prezidenta a jeho strany, je právě smlouva s USA velkou příležitostí jak přitáhnout do Peru investice a zajistit rozvoj země. Podle BBC peruánská ekonomika zažívá nyní boom především díky poptávce Číny po nerostných surovinách.

Může se zdát nepatřičné, že země s tak výrazně tržně orientovaným hospodářstvím kontroluje úzkostlivě činnost neziskových organizací. Peruánská agentura pro mezinárodní rozvoj (APCI) má právo zasahovat i do statutu organizací, pokud nejsou v souladu s politikou státu a třeba získávají na svou činnost prostředky ze zahraničí. Oficiálně jde o opatření, aby neziskové organizace domorodých obyvatel nemohly vyvolávat násilnosti a destabilizovat situaci v Peru (za prostředky levicových a populistických režimů v Bolívii a Venezuele). Ve skutečnosti je to jen opatření proti tomu, aby se oslabovala síla a akceschopnost Indiánů proti plánům na využití nerostného bohatství Amazonie.

Trochu to může někomu připomínat snahu našich politiků eliminovat právo na názor občanských sdružení a obcí při realizaci nejrůznějších investičních záměrů, především při výstavbě dálnic. Prezident García může někomu svou podporou neregulovaného volného trhu připomínat prezidenta českého, a svými výroky na adresu Indiánů dokonce současného českého ministra životního prostředí, který dnes překvapil výrokem, že ho osud Mikronésie v souvislosti se stoupající hladinou oceánů zajímá jen potud, pokud nenaruší jeho práci pro občany České republiky.

Představa o demokracii, fungování ekonomiky, odpovědnosti a úcta či pokora k přírodě i místním obyvatelům je v různých končinách Země různá. Myšlení politiků a mocných vůbec má však všude stejný základ a všude se schovává za obranný štít blaha všech občanů dané země. Tedy rozumějme: blaha té pověstné mlčící většiny občanů. Jste její součástí?