Co je u nás nového?
Více

Pomáháme s vámi zlepšovat veřejný prostor
Více

Turistika jedině šetrně!
Více

Podporujeme šetrné zacházení s vodou
Více

Pečujeme o stromy
Více

Vzděláváme i bavíme v naší Otevřené zahradě

Více

Zelené administrativní budovy: cesta nejen k nižší režii!

Zelené stavění se v posledních letech konečně úspěšně zbavuje nálepky příliš drahé hračky, jejíž reálné úspory jsou jen zbožným přáním architektů a odborníků.

Data, která nyní poskytují například administrativní budovy postavené v pasivním standardu nebo do něj rekonstruované, ukazují, že to, co je na papíře, lze úspěšně převést i do reality.

V České republice je hned několik administrativních budov, které splňují pasivní standardy. Jednou z těch příkladových
je také stavba v areálu Otevřené zahrady v Brně. Budovu, jejíž výstavba byla podpořena z Operačního programu pro životní prostředí, navrhl ateliér Projektil architekti a postavila ji společnost Skanska. „Naším cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude inspirací pro investory z veřejného i soukromého sektoru. Dosažení
pasivního energetického standardu, stejně jako šetrné hospodaření s vodou nebo používání co největšího podílu obnovitelných materiálů jsme požadovali už v zadání pro studii,“
 říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, která je vlastníkem budovy. Současně s výstavbou nového objektu rekonstruovala Nadace do pasivního standardu ještě sousední starší administrativní objekt. „Máme dnes více než dvouletou zkušenost a podrobná měření spotřeb
u dvou stavebně a technologicky odlišných budov stejné velikosti. To je v českých podmínkách unikátní a můžeme tak na praktickém příkladu ukazovat investorům návratnost inteligentních řešení,“
dodává Kundrata.
 

Dešťová voda šetří vodu z vodovodu 

Šetřit tady chtějí kde čím. Bylo ale potřeba věnovat tomu trochu úsilí a najít správné řešení vyhovující místním potřebám. Tak například voda… Součástí celého areálu jei poměrně rozsáhlá výuková zahrada, kterou je potřeba zejména v sezóně intenzivně zavlažovat. Veřejná budova také znamená několik veřejných WC, a to znamená splachování. Proč tedy na zalévání a splachování záchodů využívatvodu vodovodní, když můžeme sbírat vodu dešťovou? V rámci projektu tak byla navržena jímka s celkovým objemem 30 m3 a systém, který dešťovou vodu vrací do splachovacího systému. Po dvou letech provozu už v Otevřené zahradě ví, že využíváním dešťové vody umí ušetřit více jak čtyřicet procent místní spotřeby. Z ročního objemu 780 m3 je to nezanedbatelná část a s tím i velká úspora peněz.

Kromě využívání dešťové vody tu také mají k dispozici kořenovou čističku a v bateriích nainstalované spořiče vody Watersavers. „Porovnávali jsme spotřebu vody z vodovodních kohoutků se spořiči a bez nich a rozdíl byl více jak třicetiprocentní,“ říká Vlastimil Rieger, který má na starosti provoz celého areálu. „Velmi zajímavé je také srovnání odtoku z běžné ploché střechy u rekonstruované budovy a ze zelené střechy nové budovy – neustále nás překvapuje obrovská retenční schopnost zatravněné střechy,“ dodává Kundrata.
 

Topení počítači i lidmi

Hlavní úsporná opatření se v Otevřené zahradě týkají spotřebovaných energií. Díky napojení na tepelná čerpadla země–voda pro vytápění i chlazení, rekuperaci, inteligentnímu řízení budov, malé fotovoltaické elektrárně na střeše a panelům na ohřev teplé vody umí v Otevřené zahradě dosáhnout nejen velmi nízké spotřeby energie na topení i chlazení, ale také vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové bilanci energetické spotřeby.

Veškeré budovy v areálu Otevřené zahrady, jejichž celková rozloha je cca 2000 m2, spotřebují na vytápění a chlazení stejné množství energie jako běžný rodinný dům. Za takto nízkou spotřebu tu vděčí zejména kvalitním stavebním materiálům, dostatečnému zateplení budov, kvalitním oknům, řízenému větrání včetně rekuperace a pečlivému provedení samotné stavby. Zdrojem pro vytápění i chlazení je energie z hlubinných vrtů zpracovávaná tepelnými čerpadly. Teplo i chlad jsou tu rozváděny trubkami ve stropech. Provoz budovy ale počítá i s přirozeným teplem, které vydávají lidé v kancelářích a také počítače a další přístroje.
 

Otevři okno!

Aby budova mohla fungovat správně, musí ladit všechny detaily. Důležitá je vzduchotěsnost, kvalitní okna a sofistikovaný rekuperační systém. Díky němu tu mají zajištěnou dokonalou výměnu vzduchu. Oproti běžnému větrání se tak vyhnou tepelným ztrátám, zvyšování vlhkosti vzduchu nebo růstu plísní. Při rekuperaci nebo chlazení se navíc nevytváří žádný průvan, takže se místní zaměstnanci nemusí bát třeba bolesti zad, jejichž příčinou je často právě průvan.
 

 

Mocná síla čísel 

Důležité je, že se tu vše rozhodli měřit. Zajímavá je například hodnota topného faktoru tepelných čerpadel. Ten udává, kolikrát se skrze technologie podařilo znásobit energii dodávanou ze sítě. V Otevřené zahradě je toto číslo 5,2. Znamená to tedy více než pětinásobek. Spotřeba na vytápění nové budovy vycházela v roce 2014 na 17,2 kWh/m2, letos by podle Vlastimila Riegera měla klesnout pod 15 kWh/m2/rok. „U rekonstruované budovy B jsme za rok 2014 na vytápění spotřebovali pouze 14,8 kWh/m2/rok.“ Aby byla administrativní budova šetrnější k životnímu prostředí i k peněžence, nemusí to nutně znamenat kompletní rekonstrukci. Mnohdy stačí barely na dešťovou vodu na dvorku nebo energeticky
úsporné žárovky. Důležité ale je dát těmto opatřením šanci, protože obecní nebo jakákoliv jiná kasa nám za ně nakonec poděkuje. 

 

Martin Gillár