Co je u nás nového?
Více

Pomáháme s vámi zlepšovat veřejný prostor
Více

Turistika jedině šetrně!
Více

Podporujeme šetrné zacházení s vodou
Více

Pečujeme o stromy
Více

Vzděláváme i bavíme v naší Otevřené zahradě

Více

Jaký byl letošní Mezinárodní kongres biologie ochrany přírody v Montpellier?

Ve francouzském Montpellier se konal již 27. světový kongres o využití vědeckých poznatků v ochraně přírody.
Mezi 2000 účastníky jsme i my měli své zastoupení - našeho kolegu Tomáše Růžičku, který pro nás zachytil své dojmy:

Ve dnech 2.–6. srpna 2015 se ve francouzském Montpellier konal již 27. světový a 4. evropský kongres o využití vědeckých poznatků v ochraně přírody (Conservation Biology Congress). Byla to obrovská akce nabitá inspirací, zájmem a výměnou zkušeností odborníků a vědců z mnoha přírodovědných vědních disciplín. Účastníků bylo přes 2000 z 98 zemí světa! Jenom posterů bylo přes 1000 a při diskutování výsledků to ve foyer hučelo jako v úle.

Při více jak 2500 příspěvcích v různých sálech, které probíhaly paralelně, je těžko v silách jednoho člověka objektivně popsat trendy v oboru, který je tak výrazně spojen s praktickou ochranou biodiverzity na Zemi. Odvážím se tedy alespoň k několika subjektivním postřehům.

Je patrný především neuvěřitelně rychlý rozvoj metod zkoumajících genetiku a pak využití genetiky ochraně populací živočichů i rostlin. Gregor Mendel by měl z rozmachu svého oboru jistě radost! Další oblastí, zaznamenávající neuvěřitelně rychlé využití v praxi, je použití radiotelemetrie a fotopastí pro výzkum populací ohrožených druhů živočichů. Dnes již nejde pouze o ojedinělé využívání těchto metod pro zkoumání jednotlivých živočichů, ale o metodu monitorující celé populace a území o rozlohách několika desítek kilometrů čtverečních s použitím stovek fotopastí propojených s výkonným specializovaných softwarem.

Marketing v ochraně přírody se zdá jako nesourodé spojení slov, ale i tomuto tématu bylo na konferenci věnováno hodně prostoru, podobně jako zapojování laické veřejnosti do výzkumných projektů. Vůbec vztah veřejnosti k ochraně přírody se prolínal řadou témat a je vnímán jako velmi důležitý. Vědci si uvědomují, že bez podpory veřejnosti není možné přírodu chránit. Bez ní by vůbec nepřicházelo v úvahu zachránit třeba papouška z ostrova Sv. Lucie, který je dnes symbolem tohoto karibského ostrova, ale ještě v osmdesátých letech minulého století byl na pokraji vyhynutí. Takových příkladů zaznělo na konferenci desítky.

Na dvaceti různých exkurzích se účastníci seznámili s ochranářskými projekty v okolí Montpellier od managementu mokřadního území v deltě Rhôny známé jako oblast Camarque, přes plán péče o poštolku jižní či supa bělohlavého, až po ochranu mořských savců v přírodním parku Golfe du Lion. Mě zaujala právě oblast Camarque, kde hnízdí největší kolonie plameňáků růžových, ale kde též stojí proti sobě zájmy pěstitelů rýže, lovců a ochránců přírody. Průvodcem nám byl programový ředitel výzkumné stanice Tour du Valat zabývající se ochranou mokřadů ve Středomoří a pečující o 2 600 ha oblasti Camarque. Fungují částečně jako pozemkový spolek, nadace a výzkumné pracoviště s 60letou tradicí! Během své historie se stali respektovaným partnerem v tomto území a mají za sebou úspěšné projekty revitalizace území v Camarque zarůstající invazními rostlinami nebo území, která postupně vysychají. I když jde o deltu jedné z největších evropských řek, o vodu je tu velký boj.

TOMÁŠ RŮŽIČKA