
Obvykle jde o lokální rozšíření chodníku na úkor ploch pro motorovou dopravu, většinou parkovacího, výjimečně i jízdního pruhu.
Nejčastěji v rozích křižovatek pro zkrácení přechodů a zlepšení rozhledu chodce a jeho viditelnosti řidičem. Užívají se i na samostatných přechodech mimo křižovatky.
Speciálním případem je užití na zastávkách tramvaje či autobusu (zastávkový mys).
Vysazené chodníkové plochy kromě zlepšení podmínek pro pohyb chodců dobře poslouží i pro zabránění protiprávního parkování v oblasti křižovatek (posledních 5 m před hranicí křižovatky se vyplní chodníkem) či zajištění volnosti vjezdu do objektů. Vysazené chodníkové plochy malých rozměrů také přerušují souvislé parkovací pruhy a do nich vysázené stromy vytvářejí v uličním prostoru souvislé aleje. Tato opatření jednak chrání parkující vozidla a jednak vysazenou vysokou zelení oživují městský interiér.
Možné obavy ze složitější údržby komunikace (členitější průběh obrubníků). Při vysazování stromů v parkovacích pruzích nutno počítat s úklidem spadaného listí.
Případ od případu; jsou-li tyto prvky součástí návrhu úpravy komunikace, nemusí znamenat žádné náklady navíc, spíše naopak (plocha chodníku je levnější než plocha vozovky).
ČSN 73 6110, TP 145, TP 132
