
V České republice existuje více než 1.000 kilometrů opuštěných železnic. Většina byla již zrušena, některé tento osud kvůli nedostatku financí na údržbu teprve čeká. Jak smysluplně naložit se železnicemi, které přestaly plnit svoji původní funkci? Na tuto otázku dává odpověď Nadace Partnerství, která se v rámci svého programu Zelené stezky Greenways danou otázkou dlouhodobě zabývá. Výsledky výzkumu jasně říkají:
„Vybudujme na rušených železnicích drážní stezky neboli stezky pro bezmotorovou dopravu!“
Budování stezek pro bezmotorovou dopravu na tělesech rušených tratí může výrazně napomoci rozvoji cyklistické dopravy v ČR. Důležité přitom je, aby příslušné kraje, města a obce věnovaly této problematice patřičnou pozornost při plánování svého územního rozvoje. V extravilánu jako základ zelených stezek dobře poslouží zrušené celostátní a regionální tratě a jejich přeložky, v intravilánu pak vlečky a tramvajové tratě. Výstavba stezek greenways má oporu i v základních strategických dokumentech týkajících se udržitelného rozvoje a dopravy, a to ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, Dopravní politice ČR pro léta 2005 – 2013 a Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR.
Podrobný přehled opuštěných železničních tratí lze nalézt v databázi, zveřejněné na internetových stránkách http://www.historie-trati.wz.cz. Z ní lze vyčíst, že na území ČR je evidováno více než 1 010 km neprovozovaných železnic, přičemž 920 km představují tratě zrušené a přeložené a zbylých 90 km tratě se zastavenou dopravou, které budou s největší pravděpodobností také zrušeny. Nelze s jistotou říci, kolik z uvedených kilometrů je využitelných pro konverzi na stezky greenways, neboš většina byla zrušena již před rokem 1980, některé byly rozprodány a některé použity na výstavbu silnic.
V městských aglomeracích jsou z hlediska možného budování cyklostezek zajímavé také zrušené vlečky a částečně i tramvajové tratě. Zatímco zrušené vlečky, kterých je dle evidence Drážního úřadu více než 129 km, bývají v terénu stále dobře patrné, většina zrušených tramvajových tratí padla za oběš rozvíjející se zástavbě. V severních Čechách a na severní Moravě lze nalézt velký počet opuštěných důlních drážek. Údaje o jejich využitelnosti pro výstavbu stezek pro bezmotorovou dopravu však opět chybí.
V ČR je budování stezek greenways na opuštěných železnicích dosud „v plenkách.“ Nalezneme zde pouze 4,5 km dlouhou cyklostezku Česká Lípa – Vlčí Důl v Libereckém kraji a několik kratších úseků cyklostezek na důlních drážkách v okolí Ostravy. V květnu tohoto roku se ale slavnostně otevírá nová cyklostezka na zrušené trati Cheb – Slapany, pokračující dále do německého města Waldsassen. Po opuštěných železnicích je také vedena celá řada cyklotras, např. v úseku Kuřim – Veverská Bitýška v Jihomoravském kraji nebo Hamry nad Sázavou – Sázava na Vysočině.
Z připravovaných projektů je možné jmenovat např. cyklostezku Varhany u České Lípy, cyklostezku Lupěné – Hoštejn u Zábřehu, cyklostezku v Praze plánovanou v rámci projektu Nové Spojení, cyklostezku na plánované přeložce trati Plzeň – Chrást a další.
Státní orgány dosud neposkytují projektům potřebnou podporu, a proto Nadace Partnerství, ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, aktivně působí v následujících oblastech:
Drážní doprava v ČR dnes stojí na křižovatce a je otázkou, kterou cestou se vydá. První z nich směřuje k rozvoji železniční dopravy a předpokládá, že se stane základem dopravního systému EU, států i krajů. V důsledku toho budou za prostředky získané z fondů EU modernizovány celostátní i regionální tratě. V tom případě může dojít i k obnovování tratí, které byly dříve zrušeny. Greenways tak mohou dočasně sloužit ke konzervaci drážních těles.
Druhá cesta znamená útlum železniční dopravy v důsledku preference dopravy silniční, trend rozvoje silniční dopravy na úkor dopravy železniční lze totiž pozorovat již od roku 1990. V případě jeho dalšího pokračování budou narůstat ztráty z osobní dopravy a tím i neochota krajů tyto ztráty hradit. Vznikne tlak na náhradu spojů na regionálních tratích levnějšími autobusy a existence těchto tratí tak bude významně ohrožena. V případě rušení mohou být regionální tratě programově využity pro budování stezek pro bezmotorovou dopravu.
Poslední vlna modernizace železnic proběhla před více než 30 lety, což má zásadní vliv na současné vysoké náklady na jejich opravy a údržbu. O tu se na více než 9 400 km státních železnic stará Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Největší část peněz je v současnosti věnována na modernizaci prioritních koridorů, spojujících naši zemi s okolními státy EU, a v důsledku toho zbývá již jen málo prostředků na údržbu tratí regionálních. Nevyhovující technický stav dnes neumožňuje provozování dopravy např. na tratích Nezamyslice – Morkovice, Mladotice – Kralovice a Krásný Jez – Loket.
V rámci probíhající modernizace železničních koridorů jsou napřimovány některé úseky tratí tak, aby po nich mohly jezdit vlaky vyšší rychlostí. Opuštěné přeložky představují ideální příležitost pro budování stezek greenways. Například při modernizaci III. koridoru v úseku Česká Třebová – Zábřeh byly provedeny celkem tři přeložky, které by bylo možné využít pro výstavbu cyklostezky spojující tato dvě města. Bohužel zde a také v jiných úsecích dochází zcela nesmyslně k likvidaci mostních konstrukcí a tunelů, což konverzi stezku pro bezmotorovou dopravu prakticky znemožňuje. Milionové částky, investované do likvidace konstrukcí, by přitom mohly sloužit spíše k budování stezek greenways.