Emisní kalkulačka

Aktivity proti klimatické změně v České Republice

Česká republika patří bohužel s emisemi 12 tun oxidu uhličitého na obyvatele za rok k evropským rekordmanům a je v tomto směru horší než Německo, Velká Británie, ale i Čína, Rusko nebo Japonsko.

Emise oxidu uhličitého (CO₂) v tunách na jednoho obyvatele České republiky se zohledněním (odečtením) propadů vzniklých v důsledku využívání území, změn ve využívání území a lesnictví

Emise oxidu uhličitého (CO₂) v kilotunách na jednu mld Kč HDP (ve stálých cenách roku 2000) se zohledněním (odečtením) propadů vzniklých v důsledku využívání území, změn ve využívání území a lesnictví

[Zdroj: ISSaR]

Ve srovnání s dalšími nejrozvinutějšími zeměmi sdruženými v OECD je Česká republika první v množství emisí CO₂ na jednu vyrobenou korunu hrubého domácího produktu. Tato energetická náročnost zůstává víceméně stálá od roku 1990!

K poklesu měrných emisí v posledních pěti letech nedochází, cílová hodnota 11 t CO2/obyv. do roku 2005 nebyla splněna (v roce 2005 měrné emise činily 11,83 t CO2/obyv.)

[Zdroj: OECD environmental performance review: Czech Republic, OECD, Paris 2005 a CENIA]

Podle Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR přijatého vládou v roce 2004 by emise CO₂ měly klesnout ve srovnání s rokem 2000 o 30% do roku 2020. Podíl obnovitelných zdrojů energie by se měl zvýšit na 6% primárních zdrojů energie v roce 2010 a na 20% v roce 2030.

Příklady projektů zaměřených na změnu klimatu a energetiku

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je v posledních letech velmi dynamický. Na těchto stránkách naleznete pouze několik ilustračních příkladů. Nejkomplexnější přehled v ČR poskytuje Atlas OZE, který provozuje sdružení CALLA.

Solární elektrárny

Zejména v poslední době se výrazně projevuje boom ve výzkumu a výrobě fotovoltaických článků, jehož cílem je úspora nákladů při jejich výrobě, a naopak maximalizace využití energie Slunce. Výhodami jsou absolutní bezhlučnost solární elektrárny a také možnost využití půdy pod celou solární elektrárnou díky dostatečné výšce nosníků např. pro pastvu dobytka.

Ostrožská Lhota - největší fotovoltaická elektrárna v ČR

Slunce pro Bílé Karpaty - solární systémy na ohřev teplé vody

Bušanovice - elektrárna vhodně začleněná do krajiny

Biomasa

Biomasa je v ČR jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů energie. Podíl biomasy na výrobě tepla nebo elektřiny představoval v roce 2005 31,6% ze všech obnovitelných zdrojů energie nepočítáme-li topení v  domácnostech., kde je podíl biomasy ještě vyšší (48,7%). Podle Akčního plánu pro biomasu pro ČR na období 2008-2010 by měla Česká republika zdvojnásobit využití energie z biomasy z roku 2003 do roku 2010. Jednou z možností splnění tohoto závazku je využití biopaliv jako příměsí do pohonných hmot, jinou je využití biomasy pro výrobu tepla nebo elektrické energie.

Hostětín - jeden z prvních projektů obchodování s emisemi

Pelhřimov - kombinovaná výroba tepla a elektřiny

Větrná energie

Energie získávaná z větru má určitý potenciál (1,2-1,5 terawatthodiny, ca 4% spotřeby primární energie), i v České republice, který se nedaří optimálně využít vzhledem k odporu obcí a především krajů. Často dochází ke střetu záměru využití větru se zájmy ochrany přírody či z důvodu narušení krajinného rázu. Bohužel neexistuje koncepce ani doporučení investorům, které lokality jsou pro budování větrných elektráren nevhodné (resp. vhodné).

Ostružná - první větrná farma v ČR

Jindřichovice pod Smrkem - pilotní projekt bezpřevodovkových větrníků

Pchery - největší větrná elektrárna v ČR