Emisní kalkulačka

Dopady klimatických změn v České republice

Změny klimatu na Zemi jsou jednoznačné a jejich dopad může být prudký a nevratný - takový je jeden ze závěrů zprávy o dopadech klimatické změny Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).

V Českém hydrometeorologickém ústavu bylo v roce 1995 založeno Oddělení klimatické změny. Výzkum dopadů klimatické změny na základní sektory hospodářství je prováděn především v rámci Národního klimatického programu ČR.

Potenciální negativní důsledky

Největší změny v ČR se očekávají v zimních a letních teplotách. Například na vrcholku Lysé hory v Beskydech by v případě, že se naplní pesimistické scénáře, byly průměrné lednové teploty zhruba odpovídající dnešním průměrům v jihočeském Husinci; průměrné maximální teploty ve stejném měsíci by se podobaly Havlíčkovu Brodu.

Vyšší zimní teplota znamená, že bude méně sněhu a více dešťových srážek. Pokud se naplní pesimistické scénáře, bude v prosinci až únoru o 81-97% méně sněhu. Bude přibývat letních vln horka a sucha.

Dopady klimatických změn na vegetaci:

• rozšiřování druhů, které původně rostly v teplejší středomořské oblasti (často se může jednat o nežádoucí plevely)
• posun některých druhů do vyšších nadmořských výšek
• narušení vegetačních období v důsledku stále častějšího výskytu extrémních klimatických prvků – např. kvetení bylin i keřů v  zimě , jarní květiny vytváří i podzimní generaci
• více generací škůdců a lepší podmínky pro přezimování – větší nápor na vegetaci; objevování se nových druhů a nových chorob

Dopady klimatických změn na faunu:

• někteří tažní ptáci neodlétají a přezimují zde (čáp, červenka, …); přilétají k nám na zimu i severské druhy ptáků, které dříve pokračovaly do jižnějších oblastí
• hmyz má více generací za rok a to se občas projevuje v potravních řetězcích
• objevují se u nás teplomilnější druhy bezobratlých a některé druhy živočichů se dostávají do vyšších nadmořských výšek – např. klíště

Dopady klimatických změn na zemědělství:

• poškození kvality kulturních plodin (v důsledku častějších extrémů počasí)
• narušení vodního koloběhu (dlouhá sucha vystřídaná přívalovými dešti, holomrazy, …) ovlivňuje kvalitu půdy

Dopady klimatických změn na zdraví:

• očekává se rozšíření Lymské boreliózy do chladnějších poloh
• v teplejším podnebí se prodlužuje pylová sezóna, očekává se zvýšení počtu alergiků

Potenciální pozitivní důsledky

• prodloužení bezmrazového období o 20 – 30 dnů a posunutí počátku vegetačního období v nejteplejších oblastech na začátek března a konce až do závěru října. Vyšší teploty vzduchu prodlouží vegetační období, ovlivní růst a vývoj plodin tak, že umožní dřívější vzcházení a nástupy dalších fenofází, takže oproti současnému stavu by období zrání či sklizně mohlo být uspíšeno nejméně o 10 – 14 dnů.
• zvýšení rychlosti fotosyntézy s nárůstem koncentrací oxidu uhličitého a zvýšení využitelnosti vody v půdě
• očekávaný teplotní vzestup by měl vytvořit dostatečné teplotní zajištění pro pěstování teplomilných kultur (např. polorané odrůdy kukuřice na zrno, rané odrůdy vinné révy).