
Klimatický systém Země je velmi složitý, vzájemně propojený systém. Neustále v něm probíhají mnohé procesy a změny. Klimatický systém je složený z atmosféry (ovzduší), hydrosféry (moří a oceánů), kryosféry (trvalého ledu a sněhu), litosféry (zemského povrchu) a biosféry (živých složek). Tyto složky si mezi sebou vyměňují energii a hmotu, systém je neustále v činnosti (obr.2). (Kalvová, Moldan, 1996)
Na příkladu oběhu vody si lze zjednodušeně klimatický systém představit následovně: V určitém stavu atmosféry voda vypadává z oblaků ve formě srážek. Dopadá na zemský povrch, kde se může vsakovat a fungovat dále jako podzemní nebo podpovrchová voda. Voda podzemní teče hluboko pod povrchem a odtéká do oceánů. Spadlá voda může také odtékat po zemském povrchu do moří a oceánů, nebo se z povrchu vypařovat zpět do atmosféry. Vodu v oběhu také ovlivňuje člověk svým hospodařením s vodou. Tuto výměnu hmoty doplňuje také výměna energie. Dochází k příjmu krátkovlnného slunečního záření a výdeji dlouhovlnného záření Země, k jejich pohlcování a odrážení. (Pretel, Vácha, 2003)
V takto propojeném systému „všechno souvisí se vším“. Na každou změnu existuje odpověď, ta funguje opět jako změna a řetěz se dále šíří podle zákona akce a reakce. Přitom reakce v atmosféře probíhá mnohem rychleji než reakce ve vodě v oceánech. Změna, kterou prochází voda obsažená v ledovcích, je ještě pozvolnější a pomalejší. (Pretel, Vácha, 2003)
Obr.2. Interakce v klimatickém systému (převzato od Metelka, Tolasz, 2009)