
„V klimatu posledního tisíciletí lze rozeznat tři období: středověké teplé období, tzv. malou dobu ledovou v 16. až 19. století a po ní následující období globálního oteplování.“ (Metelka, Tolasz, 2009, 15)
Pro pochopení dějů v klimatickém systému je potřeba porozumět pojmu klima a počasí. „Počasí je definováno jako okamžitý stav atmosféry nad daným místem a vývoj individuálních synoptických systémů ze dne na den.“ (cit. Kalvová, Moldan, 1996, 1) Tento stav je utvářen aktuálními atmosférickými jevy. Můžeme ho popsat různými meteorologickými charakteristikami jako je například intenzita slunečního záření, teplota a vlhkost vzduchu, množství a forma srážek. Na různých místech planety je různé a v nepravidelných časových úsecích se mění. (Pretel, Vácha, 2003) Počasí je zaznamenáváno přibližně posledních 250 let a jeho „průměr“ charakterizuje klima.
Definice klimatu jsou různé, ale jednoduše řečeno se jedná o průměrný, dlouhodobý stav atmosféry, dlouhodobý režim počasí. Klima je nezávislé na aktuálním stavu atmosféry. Je utvářeno hlavně energetickou bilancí (rozdíl mezi příjmem krátkovlnného slunečního záření a výdejem dlouhovlnného záření Země), cirkulací vody v mořích a oceánech, cirkulací atmosféry (tlakovými poměry, pohybem vzduchových hmot), polohou a vlastnostmi různých částí zemského povrchu a činností člověka. (Pretel, Vácha, 2003) Nejen počasí, ale i klima se v průběhu existence Země mění (obr.1).
Obr.1. Rekonstrukce průběhu teploty v geologické minulosti Země, nehomogenní časová řada (upraveno podle Metelka, Tolasz, 2009)
Poznámka: Km = Kambium, O = Ordovik, S = Silur, D = Devon, K = Karbon, P = Perm, Tr = Trias, J = Jura, Kř = Křída, Pal = Paleocén, Eo = Eocén, Ol = Oligocén, Mio = Miocén,