Hlasování v anketě Evropský strom roku

Darujte k Valentýnu stromový certifikát

Laudatio na Vladimíra Buřta

Z osobní zkušenosti tvrdím, že Vladimír Buřt je mimořádně slušný a skromný člověk a odpovědný otec tří dětí. A také člověk velmi statečný.

Nejen proto, že se v době totalitního režimu nebál hlásit ke své katolické víře. Nejen proto, že se nechal zvolit do zastupitelstva menší obce, kde se všichni osobně znají, a už osmnáct let zde úspěšně působí. Je to především proto, že tou obcí je Horní Jiřetín na Mostecku.

Tento region je v naší zemi výjimečný. Po mnoho desetiletí byl těžce devastován povrchovou těžbou hnědého uhlí a tehdejší absolutní moc těžařů do značné míry v různých formách přetrvává dodnes. Hájit právo lidí na zdravější prostředí k životu znamená křížit jejich, dnes již soukromé, zájmy. Vladimír Buřt tak činí z oficiální pozice místostarosty po mnoho let – klidně, důsledně, vytrvale. K tomu je skutečně zapotřebí pořádná dávka osobní odvahy.

Vladimír Buřt pochází z malé obce Albrechtice, kterou následně zničila těžba stejně jako desítky dalších sídel v kraji. Albrechtice ležely při úpatí Krušných hor pod okny zámku Jezeří, kousek od Horního Jiřetína. Právě na silně zdevastovaném zámku Jezeří Vladimír Buřt žije se svou partnerkou, místní kastelánkou.  Jako stavební inženýr spolupůsobí v malé stavební firmě, zároveň pracuje jako externí stavební technik a konzultant Biskupství litoměřického. V posledních deseti letech se věnuje zejména stavební obnově památek. Má za sebou úspěšnou opravu jiřetínského kostela či rekonstrukci místního starodávného mlýna. Podílí se také na postupné obnově zámku Jezeří.

Do zastupitelstva Horního Jiřetína byl poprvé zvolen v roce 1998. Od roku 2003 je pověřen zastupováním Horního Jiřetína ve všech záležitostech týkajících se problematiky územních ekologických limitů těžby uhlí v severozápadních Čechách. Od roku 2006 je místostarostou obce, soustředí se na problematiku obnovy a dobudování infrastruktury. Podílí se na přípravě dvou významných záměrů, které by měly Hornímu Jiřetínu umožnit zasloužený rozvoj a vytvořit zde ještě příjemnější místo k životu.  Jde o stavbu městské kanalizace a čistírny odpadních vod a pak o teplofikaci s využitím geotermální energie. Na oba záměry již probíhají příslušná povolovací řízení.

Horní Jiřetín roste a rozvíjí  se také díky Vladimíru Buřtovi. Přibývají novostavby, stěhují se sem noví lidé. Obec a její okolí zůstávají jedním z posledních těžbou nepřeoraných míst s domky, zahrádkami a opravenými památkami, v sousedství lesa a zámeckého arboreta. V poušti zdevastovaného kraje tak představuje lákavou zelenou oázu.

Udržet a rozvíjet tuto oázu navzdory mocným těžařům je nesmírně obtížné. Naděje se v tomto kraji může rychle měnit v beznaděj. Pamatujete na kauzu Libkovice? Navzdory dlouhé kampani ekologických organizací podpořené širokou veřejností byli poslední obyvatelé této vesnice násilně vystěhováni a obec kompletně srovnána se zemí. To se stalo už v demokratických poměrech - v polovině devadesátých let.  Mimochodem dodnes se tu nevytěžil ani kilogram uhlí. Zničené Libkovice ale dodnes slouží jako výmluvná demonstrace moci na jedné a bezmoci na druhé straně.

Ani pod Horním Jiřetínem a Černicemi vlastně není nic, o co by těžaři usilovali. Velkorypadla by ale tudy na své cestě k uhelné pánvi pod chemickými závody u Litvínova mohly projít o něco snadněji než jinou cestou. A to firmě Czech Coal jako důvod k vystěhování místních lidí a zbourání jejich domovů úplně stačí.

Vladimír Buřt v těchto těžkých podmínkách po mnoho let důsledně a statečně hájí právo na udržitelý rozvoj obcí a regionu proti privátnímu zájmu jedné těžební firmy. Jako zástupce místních občanů usiluje o udržení pracovních míst v místních firmách, brání znehodnocení soukromých a veřejných investic do rozvoje bydlení a městské infrastruktury, neúnavně připravuje a prosazuje další rozvojové projekty.

Aktivně také vystupuje na podporu novely horního zákona, která by opravila chyby umožňující těžařům bojkotovat správní řízení, spekulovat se státními pozemky a bezdůvodně bránit obcím v rozvoji. V zájmu místních lidí jedná s politiky na všech úrovních a připomíná jim jejich výroky a sliby.

Je hodně důvodů, proč  vedení firmy Czech Coal i někteří politici nemohou mít  Vladimíra Buřta rádi, je ještě mnohem víc důvodů, proč ho mají rádi místní občané. Svědčí o tom i pár týdnů stará zpráva. Strana zelených, za kterou Vladimír Buřt kandidoval, se do Poslanecké sněmovny, bohužel, nedostala. V Horním Jiřetíně ale tyto volby přesvědčivě vyhrála.

Je málo lidí, kteří si cenu Josefa Vavrouška zaslouží tak, jako Vladimír Buřt.

Laudatio připravil 2.6. 2010

Mgr. Daniel Vondrouš