
(Výsadba stromů)
Na obecních pozemích podél polních cest vždy rostly ovocné stromy, v současné době jsou však téměř všechny staré, suché či zdecimované šárkou. Místní občané, hasiči, myslivci a společenské organizace proto chtějí podél cest v katastru obce společně vysadit 100 kusů ovocných stromků. Následná péče o nové stromky bude zajištěna obcí, která tím poskytne pracovní příležitost místním nezaměstnaným.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Celková situace veřejných prostranství ve Vatíně je neuspokojivá. Zejména pak v okolí kostela, centra obce a prodejny zeleň chybí a prostranství nenabízejí možnost odpočinku a setkávání ani prostor pro aktivity zdejších obyvatel. Ve spolupráci se zastupiteli obce, místními občany i neziskovými organizacemi proto bude zhodnocen aktuální stav veřejných prostranství a vypracován projekt jejich vhodných úprav. Ty budou opět realizovat především místní občané.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Zámecký areál v Bohuticích prošel za poslední období řadou změn. Nádvoří je však poznamenáno nepříliš šťastnou výsadbou zeleně z minulých let a vzhledem k současnému stavu jej stále nelze plně využívat. Projekt znovuoživení zámeckého areálu, na kterém se budou podílet děti ze základní i mateřské školy, místní hasiči, fotbalisti i zahrádkáři, by měl z areálu vytvořit atraktivní prostředí pro setkávání občanů, ke kterému by měli živý vztah.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Hřiště ZŠ Schulzovy sady je mimo výuku jen občasně využíváno místní mládeží. Připojením dalšího pozemku proto vznikne multifunkční prostor pro sportovní vyžití mládeže i odpočinek místních občanů a maminek s dětmi. V areálu budou za spolupráce veřejnosti, místních spolků i občanských sdružení umístěny pingpongové stoly, kriketová dráha a hřiště pro pétanque, vytvořeny cesty doplněné lavičkami a vysazeny stromy. Areál se tak stane příjemným místem pro trávení volného času využívaný i o sobotách a nedělích.
(Výsadba stromů)
Obec Záluží leží v polích a v jejím katastru neexistuje žádná zalesněná plocha. Místní obyvatelé se proto snaží vytvořit alespoň několik zelených pásů, které jim budou sloužit k procházkám i odpočinku. V letošním roce bude ve spolupráci s dětmi z místní ZŠ vysazeno 10 kusů vzrostlých javorů, dubů a jasanů na místě vodní nádrže, která během léta slouží ke koupání. Nové stromy mezi polem a nádrží poskytne obyvatelům potřebný stín a zároveň přispěje ke zvýšení počtu druhů žijících v nádrži a její blízkosti.
(Výsadba stromů)
Základní škola Jih v Hradci Králové je typickou sídlištní školou sedmdesátých let. Disponuje poměrně velkým nezastavěným pozemkem, který ale žáci i veřejnost využívají jen sporadicky. Na tomto pozemku proto škola vytvoří místo, které bude lákat k pobytu, sloužit výuce i odpočinku obyvatel sídliště. Žáci školy zde vysadí stromy z keltského stromového kalendáře, o které se budou nadále sami starat v rámci výuky pěstitelských prací. Vznikne tak místo, které veřejnosti nabídne poučení i relaxaci.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Česká Skalice má nedostatek klidových zón, veřejných parků a přírodních prostranství. Zahrada Vily Čerych je jedinou větší zelenou plochou a se samotnou vilou tak tvoří kulturní i přírodní klenot města. Zahradu se již podařilo částečně obnovit, její potenciál je však o mnoho vyšší. V rámci projektu proto budou zmapovány a následně zrealizovány další možnosti jejího využití. Občané budou zapojeni do celého procesu plánování i samotných prací, čímž získají k místu vazbu a odpovědnost za jeho další osud.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Velká a svažitá školní zahrada v Korytné je po zastavení rekonstrukčních prací v roce 2002 v neutěšeném stavu. Nikdo ji nevyužívá, stává se terčem místních vandalů, na místě jsou zakoupené, ale neukotvené skluzavky apod. Obec proto na pozemku zahrady a přilehlém veřejném prostranství vysadí ve spolupráci s veřejností nové stromy a keře a vytvoří zde otevřenou zahradu. Projekt se stane součástí výchovně vzdělávací funkce školy a přispěje ke zvýšení zájmu občanů o prostředí, ve kterém žijí.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Náves ve Vilémovicích tvoří zástavba obklopující zrekonstruovaný rybník za komunismu přeměněný na betonovou požární nádrž. Nevzhledná plocha s nevyhovujícími jehličnatými stromy v jeho okolí je určena k postupné obnově, na níž se budou podílet občané i organizace v obci. Prostranstvím povede nový chodník s lavičkami, vzniknou zelené plochy s dřevinami, keři a trvalkami. Dojde tak ke zlepšení životního prostředí v obci, prohloubení vazeb mezi občany i jejich vztahu k veřejnému prostoru.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Během výstavby nové tělocvičny ZŠ v Lánově byly vykáceny stromy a keře v místě stavby. Okolní pozemky jsou nevzhledné a zůstávají tak nevyužité. Žáci školy proto společně s rodiči, místními občany a neziskovými organizacemi vysadí kolem školy a novostavby tělocvičny nové stromky a keře. Vznikne tak upravené prostranství, které budou moci využívat žáci školy i občané a návštěvníci Lánova. Místní veřejnost se bude účastnit jak plánování úprav tak samotných výsadeb.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Přestože Bečov nad Teplou leží na hranici Slavkovského lesa, město samotné trpí naprostým nedostatkem volně přístupných zelených ploch s odpovídajícím mobiliářem. Na území v blízkosti fotbalového hřiště proto vznikne přírodní sportovně rekreační areál, který naváže na právě vznikající naučnou stezku. Návštěvníci si přitom budou moci prohlédnout historické cvičební nářadí nebo si zapůjčit tradiční sportovní oblečení.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Židovská komunita kdysi tvořila téměř třetinu veškerého obyvatelstva Votic. V dnešní době však není nijak viditelně připomínána a židovské město upadá postupem let stále více v zapomnění. V těsném sousedství místa, kde dříve stávala synagoga, leží ohraničený travnatý pozemek s dominantní lípou. Na něm vznikne ve spolupráci s veřejností a neziskovými organizacemi odpočinkové místo zohledňující historické souvislosti lokality i aktuální potřeby dnešních obyvatel.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Součástí domu Sourozenců Roškotových ve Vlašimi je i rozsáhlá zahrada se vzrostlými dřevinami. Přesto, že je průchodem domu přístupná veřejnosti a svým umístěním vytváří klidné zákoutí, využívají ji místní lidé jen velmi omezeně. Zcela zde totiž schází místa k posezení a herní prvky. Ve spolupráci se spolky sídlícími v domě a místními občany proto bude naplánováno další možné využití zahrady a následná péče o ni.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
V těsné blízkosti Vratislavova náměstí v Novém Městě na Moravě se nachází klidová zelená zóna. Její současný stav je však poměrně neutěšený. Ve spolupráci s místními spolky a občany proto na místě vznikne Městské arboretum a učebna v přírodě. Do prací v arboretu budou v rámci pracovní terapie zapojeni i klienti zdejšího centra Zdislava, pro něž představuje ideální možnost sociálního kontaktu.
(Informační projekty)
V roce 2005 vznikla nařízením vlády ptačí oblast Litovelské Pomoraví. Statut lokality s sebou přináší řadu nových požadavků na informovanost veřejnosti i okolních obcí. Žadatel proto připraví terénní exkurze pro veřejnost v období jarního tahu ptáků na mokřadech, přednášky na základních a středních školách zaměřené na místní biotopy, tvorbu webových stránek apod.
(Informační projekty)
Řada obcí vysazuje do veřejného prostoru nevhodné druhy dřevin v dobré víře, že obec i krajina jsou kultivovány. Obdobná situace pak nastává i v okamžiku kácení a prořezávání dřevin, kdy je zeleň likvidována a nahrazována nepůvodními druhy. Žadatel proto bude prostřednictvím brožury, odbornýdch seminářů, webové prezentace i místních médií srozumitelnou formou informovat o nutnosti zachování místních druhů zeleně, její odborné údržbě i dalším rozšíření při výsadbě.
(Kampaně a účast na rozhodování)
Řeka Bečva a její povodí je z hlediska schopnosti zadržování vody ve velmi špatném stavu. Současně je prosazována stavba gigantického poldru Teplice, aniž by byla učiněna jakákoli analýza situace. Žadatel proto hodlá vyvolat širší veřejnou debatu, přinést zkušenosti ze zahraničí a zapojit místní odborníky na alternativní řešení. Vznikne tak návrh protipovodňových opatření v záplavových územích řeky Bečvy, který bude maximálně šetrný k životnímu prostředí.
(Kampaně a účast na rozhodování)
Labské údolí od Střekova ke státní hranici je součástí jednoho z posledních přirozených velkých vodních toků ve střední Evropě. Vrací se do něj ohrožené druhy živočichů chráněné v rámci Natury 2000, zvažuje se jeho zápis na seznam UNESCO. Historické jádro Prahy je rezervací UNESCO již od roku 1992. Dolní Labe je přitom ohroženo stavbou jezů, Praha zase výstavbou mrakodrapů. Žadatel proto chce s využitím mezinárodních úmluv a institucí obě cenné lokality zachránit.
(Informační projekty)
Nová vzletová dráha ruzyňského letiště v budoucnosti umožní enormní nárůst letového provozu. Investor stavby je přitom silným hráčem s dostatkem financí i know how, čímž jsou názory veřejnosti i politiků značně ovlivněny. Žadatel proto společně s oslovenými experty sestaví a vydá brožuru, která posoudí vliv stavby na lokální i celostátní úrovni a zprostředkuje potřebné informace občanům ohroženým provozem dráhy, odborníkům, novinářům i politikům.
(Ochrana přírody a krajiny)
V uplynulých 15 letech se snížily stavy živočichů v tocích Bílých Karpat asi na 30% původního množství. Podílí se na tom například elektroodlovy s následným vysazováním nepůvodních druhů, které jsou prováděny bez ohledu na fakt, že se toky nacházejí v CHKO. Žadatel proto hodlá provést hydrobiologický průzkum a v průběhu následných diskuzí navrhnout optimální způsob hospodaření na vodních tocích v nejcennějších zónách CHKO Bílé Karpaty.
(Ochrana přírody a krajiny)
Sokol stěhovavý, sýček obecný, sova pálená a moták lužní patří v České republice mezi nejvíce ohrožené druhy ptáků, a to především kvůli negativním vlivům způsobeným lidskou činností. Vzhledem k tomu, že všechny druhy žijí v blízkosti člověka, je i jejich ochrana bez účasti veřejnosti prakticky nemožná. Žadatel proto provede monitoring populace a ve spolupráci s veřejností bude chránit nalezená přirozená hnízdiště a vytvářet podmínky pro hnízdění umělé.
(Ochrana přírody a krajiny)
Na řece Dyji v okolí Dačic již více než deset let probíhá výzkum vydry říční. Podél řeky navíc vede značená turistická trasa, která míjí několik historických vodních mlýnů. Žadatel proto mezi Dačicemi a mostem u Starého Hobzí připraví naučnou vydří stezku, která bude přibližovat život vyder, ekosystém řeky Dyje i místní vodní mlýny. Navrhovaná stezka je přitom jen první z plánované sítě vydřích stezek.
(Výsadba stromů)
Mařížský zámecký park byl do 2. sv. války budován jako anglický park obklopující malý zámek. Obec však leží jen několik stovek metrů od státní hranice, a tak od padesátých let zámek i park chátrá a jeho vlastník si s ním neví rady. Žadatel proto společně s mítními obyvateli a žáky základní školy navrhne další možné využití parku a bude usilovat o jeho převod do statutu chráněného území.
(Výsadba stromů)
Ještě na počátku 70. let byla podél cesty z Hlohovce do Valtic k vidění torza původní Lichtenštejnské aleje. Stromy však byly velmi zubožené a později došlo k jejich likvidaci. Obec přitom patří k nejsušším a nejteplejším místům v republice a pamětníci vzpomínají, jak byli vděční za kousek stínu. Žadatel proto vytvoří nové Stromořadí rodáků – za každého nově narozeného občana vysadí jeho rodiče jeden strom. Následná péče o stromy přitom bude zůstávat právě na rodičích i jejich potomcích.
(Výsadba stromů)
Bohuslavice leží v čistém prostředí Vysočiny. I na zdejší krajině se však podepsala kolektivizace, a to především rozoráním mezí a zrušením větrolamů. Žadatel proto vysadí ve spolupráci s dětmi z místní základní školy chybějící stromy v aleji spojující Bohuslavice s Vápovicemi a skupinky stromů na křižovatkách cest. Nové stromořadí bude poskytovat stín, působit jako větrolam a plnit významnou funkci biokoridoru v intenzivně zemědělsky využívané krajině.
(Výsadba stromů)
Na okraji obce Horní Maxov původní majitel vykácel les a nový již nevysázel. Žadatel pozemek získal pro záměr obnovy původního smíšeného lesa se zapojením klientů ústavu sociální péče. Na místě budou vysazeny jedle, buky, javory a jasany, přičemž jednodušší práce provedou v rámci terapeutických programů klienti ústavu, složitější pak dobrovolníci, místní občané a členové Společnosti přátel přírody.
(Výsadba stromů)
V Miňůvkách, okrajové čtvrti Kroměříže, původně stávala hrušňová a jabloňová alej. Stromy však postupně odumíraly a nikdo je nenahrazoval, a tak tu dnes stojí jediná stará hrušeň. Žadatel proto vysadí nové stromořadí původních ovocných odrůd ve vysokokmenném tvaru, které se stane důležitým biokoridorem a krajinným prvkem v intenzivně zemědělsky využívané krajině a zároveň obec oddělí od připravované dálnice.
(Ochrana přírody a krajiny)
Masarykovo údolí v Ostopovicích se kdysi pyšnilo moderním bazénem, vyhlášeným přírodním amfiteátrem i oblíbeným rybníkem. Za 2. světové války však bylo během stavby tzv. Hitlerovy dálnice zavezeno a za dalších několik desítek let se zde nahromadilo značné množství odpadu. Přesto je i dnes vyhledávaným rekreačním místem. Žadatel proto údolí vyčistí od odpadků a vybuduje zde lavičky, stoly, odpadkové koše a informační tabule.
(Výsadba stromů)
Obec Tisá se nachází na území Labských pískovců. Na místě bývalé sjezdovky došlo k odkryvu travního porostu, který se za posledních 15 let změnil v erozní rýhu, z níž je při deštích odnášen písek. Žadatel proto v dolní části rýhy vysadí 10 lip, v horní části keřové rostliny. Kořenový systém výsadeb zabrání další erozi a odnosu horniny, ve svahu bude navíc vybudováno několik přehrazení z klád proti tečení písku.
(Ochrana přírody a krajiny)
Krajina v okolí obce Brťov–Jeneč je poměrně intenzivně hospodářsky využívaná. Stejně jako na jiných místech i zde v minulosti došlo k rozorání mezí a narušení rovnováhy v krajině, půda z okolních svahů se při deštích splavuje a zanáší blízký potok. Žadatel proto na svahu vysadí směs místních druhů stromů, které zamezí dalšímu postupu vodní eroze a poskytnou útočiště místním i stěhovavým ptákům.
(Výsadba stromů )
Projekt „Výsadba stromů“ vyřeší současný stav prostranství u hřbitova v Maršovicích. V loňském roce byly před čelní zdí hřbitova pokáceny tři stromy jírovce, které byly napadeny klíněnkou jírovcovou. Tímto projektem bude provedena náhradní výsadba za pokácené stromy a na veřejném prostranství vedle hřbitova vysázen malý parčík, který by sloužil jako odpočinková zóna pro návštěvníky hřbitova a občany obce.
(Výsadba stromů )
V průběhu roku 2008 byla upravena plocha v blízkosti VKP Třešňovka, na níž bylo vysázeno 41 sazenic nových stromů, zejména třešně a višně. II. etapa je zaměřena na úpravu okolí nově zrekonstruované sakrální památky – kříže, a další pokračování úprav prostor. Předpokládá se vysázení 100 - 130 nových sazenic stromů a keřů případně naroubování vyhovujících kmenů současných stromů. V blízkém okolí kříže budou též zasázeny skalničky.
(Výsadba stromů)
Při vjezdu do obce od Bystřice p.Hostýnem se v bezprostřední blízkosti krajské komunikace nachází dřevěná replika svatohostýnského chrámu. Tato boží muka místně zvaná „obrázek“ je od nepaměti obklopena čtyřmi lipami. Bohužel zub času i neodborný zásah do korun stromů skýtají neutěšený pohled na jednu z mála křtomilských dominant.
(Výsadba stromů)
Stavba chodníku Turnov – Daliměřice jako propojky mezi Městem Turnov a pracovní zónou Vesecko – Daliměřice byla realizována na podzim roku 2006. Touto stavbou vyvstal problém ozelenění plochy kolem chodníku, po které denně chodí do zaměstnání, na vycházky a za sportem mnoho občanů Turnovska.
(Výsadba stromů)
Obec Suchodol vybudovala v roce 2007 čistírnu odpadních vod a ta byla v roce 2008 byla uvedena do trvalého užívání. Vzhledem k nízké hladině podzemních vod, byla ČOV vybudována z části na navážce.
(Výsadba stromů)
Množství zeleně v katastru obce Zvoleněves je poměrně nízké. V minulosti byla spousta zeleně zlikvidována, rovněž remízky podél polních cesta a meze byly rozorány bez náhrady. Z těchto důvodů bychom rádi realizovali výsadbu stromů na mezi polní cesty k objektu bývalé cihelny, která je v majetku obce, aby se alespoň částečně zlepšilo životní prostředí pro obec a její obyvatele.
(Výsadba stromů)
Svátky řemesel v Kunštátě se stávají již tradiční akcí. Proto bychom chtěli uvést v život novou tradici a to „Svátky stromů na Rudce“. Tato akce bude svým společenským a osvětovým charakterem v oblasti dendrologie působit na obyvatele Kunštátska a návštěvníky Jeskyní v Rudce u Kunštátu.
(Výsadba stromů)
V rámci projektu bude vysazeno 52 ks jabloní pro obnovu ovocného sadu Růmy ve Zlíně. Realizace proběhne v rámci každoročních oslav Dne Země pořádaných Magistrátem města Zlína – Odborem životního prostředí a zemědělství. Předpokládá se zapojení dětí ze základních a mateřských škol, organizací zaměřených na ekologii a životní prostředí a dobrovolníků z řad veřejnosti.
(Výsadba stromů)
Cílem projektu je vytvoření klidové a odpočinkové zóny v areálu nově vybudovaného víceúčelového hřiště a dále u nově postaveného obecního úřadu. Vysazeno bude 22 kusů lip a instalováno 5 laviček.
(Výsadba stromů)
Podél stávající silnice mezi katastrálními územími města Opava – Palhanec a Opava – Vávrovice se nacházela po obou stranách alej ovocných stromů (švestek). Do současnosti se zachovalo pouze několik jedinců. Zároveň je do této oblasti postupně soustřeďována průmyslová výroba. Současně je nedaleko od sledované lokality plánován úsek severního obchvatu města Opavy. Je zde proto velké riziko, že pokud nebude alej v brzké době obnovena, tak zanikne.
(Výsadba stromů)
Obecní sad v Habrůvce má již přes 80 let a přes své stáří (nebo právě proto), je příjemným a vyhledávaným místem pro rekreaci obyvatel obce a v letních měsících také vítaným zdrojem ovoce všeho druhu. Obec každoročně podle možností provádí pravidelnou údržbu sadu, kosení trávy, výsadby nových stromů, vyřezávání plevelných křovin a úklid.
(Výsadba stromů)
U pomníku vypálení Vařákových pasek vysadíme ve spolupráci s obcí Lačnov a ZŠ Lačnov 6 vzrostlých stromů původních druhů – lípa, javor, jeřáb, buk (stejný počet, jako je zabitých obyvatel pasek uvedených na pomníku). Okolí také upravíme výsadbou trvalek. Akce by měla proběhnout 2. května při pietním aktu k výročí vypálení pasek za účasti příbuzných obětí.
(Výsadba stromů)
Zatravněná plocha před Dělnickým domem slouží ke kulturním akcím a společenskému dění města Oder. Naším cílem je zpříjemnit prostředí letní scény pro diváky, zároveň dokázat lidem, že i travnatá plocha se může změnit k potkávaní lidí, kteří mají rádi divadlo, ale také přírodu.
(Výsadba stromů)
V Bobrové budou vysazeny podél náměstí na veřejném prostranství nové stromky, které nahradí staré a nemocné stromy. Vysazeno bude 13 stromků s kořenovým balem. Celá akce se uskuteční formou dobrovolné veřejné brigády. Do výsadby budou zapojeni místní občané, zaměstnanci Městyse Bobrová, ale hlavně děti z místního Ekokroužku při ZŠ Bobrová. Vysazením stromů dojde k obnově zeleně v městyse Bobrová.
(Výsadba stromů)
Myšlenka „greenways“ se od konce roku 2004 stala jednou z rozvojových priorit našeho mikroregionu a chápeme ji jako komplexní cestu rozvoje našeho zájmového území, cestu rozvoje přiměřené turistiky a další příležitost při vytváření aktivního a zdravého životního stylu. Pro jejich trvalou udržitelnost se snažíme do péče a rozvoj o ně zapojit co nejvíc místních partnerů - veřejnou správu, podnikatele, školy, občanské iniciativy a širokou veřejnost. V rámci tohoto projektu chceme ve spolupráci s místními zájmovými spolky vysázet zeleň a doplnit turistický mobiliář v blízkosti turistických tras našich Greenways Čertovo břemeno na území 3 obcí – Borotín, Jistebnice a Sedlec-Prčice.
(Výsadba stromů)
Projekt Lípa, Třešeň, Sedmikráska…se zabývá výběrem a následnou výsadbou dřevin vhodných pro okolí ZŠ Sedmikráska, s aktivním zapojením celé cílové skupiny (učitelé a žáci školy, jejich rodinní příslušníci i široká veřejnost).
(Výsadba stromů)
Projekt výsadby stromokruhu sestaveného z 27 národních stromů členských států EU v blízkosti kulturně-společenského prostoru Stříbský mlýn s místem určeným pro prezentaci uměleckých děl začínajících umělců z celé EU. Prostor bude určen především ke kulturně společenským účelům, nicméně jeho environmentální rozměr bude zakotven v prezentaci říše diverzity zemí Evropské unie, a to jak na úrovni biologické, tak kulturní rozmanitosti.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Projektem Živé srdce Jarošova usilujeme o úpravu a oživení veřejného prostranství v centru obce ve spolupráci s místními občany, spolky, podnikateli a vedením obce. Prostranství bude sloužit hlavně dětem, mládeži a seniorům a zároveň se jeho úpravou zkrášlí historické centrum obce.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Projekt Zahrada jako pramen poznání otevírá školní zahradu Rodinnému centru Želvička, občanskému sdružení Radost a dalším zájemcům jako ekologicky laděnou zahradu s prostorem pro hru, poznávání, sportování a odpočinek. Je zaměřen na ozelenění a úpravu zahrady a její vybavení hracími prvky.Jeho hlavním cílem je položit základy k umění člověka žít v souladu s přírodou.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Projekt „Zahradou do Sedmikrásky“ se zabývá výběrem a následnou výsadbou rostlin a dřevin vhodných pro danou lokalitu se zapojením celé cílové skupiny. V rámci následné péče budou využívány mimoškolní aktivity a zájmové útvary žáků. Projekt řeší problém zeleně v okolí školy, ale také nabízí pravidelné ekologické vzdělávání jak v teoretické tak praktické rovině.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Využití prostoru rekultivované skládky ve středu obce a změnit tento prostor na centrální náves se stromy, s parčíkem, s parkovou úpravou ploch i s výstavním místem se sochami – „víceúčelové veřejné prostranství obce Hvozdná“.
(Úprava veřejného prostranství se zapojením veřejnosti)
Rehabilitace parku T.G.Masaryka u Jeskyně Blanických rytířů - Rudka u Kunštátu. - vytvoření ucelené prostorové koncepce parku pro výchovně-vzdělávací aktivity s ohledem na zrakově a tělesně postižené. - Využití potenciálu daného prostoru.
František Brückner
tel.: 515 903 115
e-mail: frantisek.bruckner@nap.cz