Zveme vás na festival reSITE: města pro lidi

Teorie

Veřejné prostory

Obsah:

• Co jsou veřejné prostory?
• Proč jsou veřejné prostory důležité?
• Veřejné prostory a životní styl
• Veřejné prostory a udržitelný rozvoj
• Veřejné prostory a komunita
• Veřejné prostory a organismus města

Co jsou veřejné prostory

Veřejné prostory (prostranství) jsou nezastavěné prostory mezi budovami v našich obcích a městech, ulice, náměstí atd. Tato prostranství jsou přístupná každému a slouží různým účelům.

Proč jsou veřejné prostory důležité

Veřejná prostranství jsou pravidelně využívána v každodenním životě. Jejich fungování a podoba těsně souvisí s:

• životním stylem a celkovou kvalitou života,
• stavem životního prostředí a udržitelností (udržitelným rozvojem),
• vztahy mezi lidmi v komunitě.

Veřejné prostory a životní styl

Nároky na veřejné prostory se v průběhu času mění. Jedněmi z nejvýznamnějších zásahů do charakeru veřejných prostor byl silný vliv dopravy a nové urbanstické teorie, které se začaly projevovat ve dvacátém století. V posledních letech začíná být zřejmé, že s veřejnými prostory je třeba něco dělat. Je třeba vrátit veřejná prostranství lidem. Je dokázáno, že pokud lidem nabídneme kvalitní veřejné prostory, budou je využívat, a to nejen k nutné cestě do práce či za nákupy, ale i k odpočinku, zábavě a setkávání – k životu ve městě či obci.

Veřejné prostory a udržitelný rozvoj

Stav veřejných prostor má dopad na mnoho dalších oblastí života. Funkci kvalitních veřejných prostranství je třeba vidět v kontextu hledání a naplňování vize udržitelného rozvoje, tedy rovnováhy rozvoje sociálního, ekonomického a environmnetálního. Z tohoto pohledu se problematiky veřejných prostranství dotýkají zejména tato témata:

• Zamezení živelnému rozpínání měst do krajiny (urban sprawl) a využívání volných ploch uvnitř měst (brownfileds, proluky…).
• Podpora šetrné dopravy (pěší, cyklo, hromadná) jako alternativy k narůstajícímu užívání automobilů.
• Podpora sociální a ekonomické soudržnosti místních komunit.

Veřejné prostory a komunita

Komunitou nazýváme společenství lidí, kteří sdílejí určitý společný prostor a společné hodnoty. Vzhled místa je ovlivňován vztahy uvnitř komunity a ty zase zpětně ovlivňují jeho podobu. Atmosféra v obci nebo městské čtvrti, kde si děti mohou hrát před domy, lidé se zdraví na ulicích, nakupují v místních obchodech a přirozeně dohlíží na okolí svého bydliště, kontrastuje se stavem v řadě našich měst a obcí, kde veřejné prostory často žádné využití neumožňují. Návrat k hodnotě veřejných prostranství není návratem do minulosti, ale cestou budoucnosti, kterou už úspěšně nastoupila řada nejen evropských měst.

Společenství lidí, kteří mají zájem o prostředí, ve kterém žijí, je předpokladem k utváření kvalitního prostředí obce či města, kvalitního veřejného prostranství. Příklady spolupráce místních občanských sdružení, obcí, institucí a firem ukazují, že tento přístup funguje. Pro podporu takových aktivit jsou vyvinuty metody, které pomáhají zvládnout záměr od základní komunikace mezi partnery, až po realizaci a následnou péči o místo.

Veřejné prostory a organismus města

Pro kvalitu veřejných prostor ve městě je důležitých mnoho faktorů:

Měřítko – velikost prostranství

Lidé se cítí lépe v menších uličkách či náměstích. Je zde lepší klima, budovy chrání proti větru, v létě poskytují stín. Přiměřeně vysoké budovy vytváří příjmené prostředí; jejich uživatelům, pak usnadňují užívání veřejných prostor.

Dostupnost, schůdnost

Schopnost a ochota lidí využívat veřejná prostranství je dána mimo jiné jejich dostupností. Z úzkého chodníku těsně vedle svištějících aut se snažím co nejdříve uniknout a napříště najít jiný způsob nebo cestu, jak do svého cíle dorazit. V některých zemích, kde získala nadvládu automobilová doprava, nejsou chodníky vůbec. S takovými místy se setkáváme bohužel i u nás.

Využití budov přilehlých k veřejnému prostranství

Lidé vyhledávají zážitky, místa, kde se něco děje, kde se mohou setkat s ostatními lidmi. Zásadním kritériem pro přítomnost lidí na prostranství je také využití přízemí budov, které daný prostor obklopují. Restaurace a kavárny mohou místo oživit letní zahrádkou, obchody vystavením zboží, přisvětlením prostoru ulice v noci, vše dohromady potom vytvoří atraktivní cestu plnou různých vjemů a dojmů.

Koncentrace aktivit

Rozlehlé prostranství se zastávkou na jedné straně, obchodem na druhé a s kavárnou a novinovým stánkem někde za rohem nemůže dobře fungovat. Pro atraktivní veřejný prostor je nezbytné sdružování funkcí. Aktivity se navzájem podporují a lidem nabízí místo, kam se vyplatí zajít. Pokud je cesta mezi jednotlivými aktivitami nezajímavá, půjdou lidé příště raději jinam.

Nejen procházet, ale také se zastavit

K pohodě a pocitu zabydlenosti prostranství přispívá přítomnost lidí. Pokud lidé místem prochází, jsou pryč za několik desítek sekund. Pokud místo nabízí zastavení – dobře situované lavičky, občerstevní na kavárenské zahrádce, kašnu nebo jiný prvek jako místo setkání, je rázem místo plné lidí, kteří nepřímo lákají jiné lidi k zastavení. Není důležité, kolik lidí místem projde, ale kolik se jich zde zastaví.

Pestrost

Po období uplatňování funkcionalistických zásad se opět ukazuje, že pro život ve městech a obcích je mnohem příznivější promísení jednotlivých funkcí – tedy bydlení, obchodů, služeb, kanceláří apod. Zatímco sídliště jsou přes den prázdná a kancelářské komplexy plné lidí, v noci je to přesně naopak. To vede k opuštěnosti prostranství a s tím spojeným problémům s kriminalitou a vandalismem, vysokými náklady na údržbu, ostrahu apod. Pokud k prostranství přiléhá obchod či restaurace, je prostor pod přirozeným dohledem během dne. Pokud jsou v přilhlém domě byty, je prostranství pod kontrolou večer a v noci.