Co je u nás nového?
Více

Pomáháme s vámi zlepšovat veřejný prostor
Více

Turistika jedině šetrně!
Více

Podporujeme šetrné zacházení s vodou
Více

Pečujeme o stromy
Více

Vzděláváme i bavíme v naší Otevřené zahradě

Více

Kontakty:

Martin Ander
projektový manažer programu Adapterra
Údolní 33 | 602 00 | Brno
gsm.: (+420) 732 565 042
martin.ander@nap.cz

Dita Tesařová
projektová manažerka projektu LIFE TreeCheck
Údolní 33 | 602 00 | Brno
gsm.: (+420) 605 350 265
dita.tesarova@nap.cz

Zuzana Šeptunová
koordinátorka iniciativy Sázíme budoucnost
Údolní 33 | 602 00 | Brno
tel.: (+420) 515 903 127, gsm: (+420) 775 856 985
zuzana.septunova@nap.cz

Andrea Křivánková
koordinátorka soutěže Adapterra Awards
Údolní 33 | 602 00 | Brno
tel.: (+420) 515 903 139, gsm: (+420) 778 436 469
andrea.krivankova@nap.cz

Andrea Krůpová
koordinátorka anket Strom roku a Evropský strom roku
Údolní 33 | 602 00 | Brno
tel.: (+420) 515 903 131, gsm: (+420) 775 856 359
andrea.krupova@nap.cz
 
Radim Cenek
koordinátor grantových projektů a programu Zelené oázy
Údolní 33 | 602 00 | Brno
tel.: (+420) 515 903 115
radim.cenek@nap.cz

Ivana Bruchterová
koordinátorka projektu Pro vodu v krajině
Údolní 33 | 602 00 | Brno
tel.: (+420) 515 903 139, gsm: (+420) 773 775 484
ivana.bruchterova@nap.cz

Zelené střechy pomáhají snižovat teploty o desítky procent

Rostoucí teploty netrápí jen zemědělce, kterým usychá úroda, nebo lesníky, jimž horka a kůrovec likvidují stromy. Stále více zasahují i do životů obyvatel měst.
Rozsáhlé vybetonované plochy vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, kde letní výheň komplikuje život lidí. Mezi moderními trendy městské výstavby se tak stále častěji prosazují i takzvané zelené střechy porostlé vegetací. Ty ochlazují město a zároveň zadržují cennou dešťovou vodu. Jejich počty v Česku za rok vzrostly o čtvrtinu.
V zahraničí, kde jsou se zelenými střechami výrazně dál, se obvykle kombinuje regulace prostřednictvím územního plánu s motivačními opatřeními na celostátní i lokální úrovni. Jde o různé dotační programy, příspěvky na realizaci či úlevy na stočném. Příspěvky na zřízení zelených střech se za českými hranicemi pohybují obvykle ve výši od dvou do 35 eur na metr čtvereční plochy zelené střechy, a to podle druhu vegetace, typu stavby a její velikosti. Dotace tak pokrývají až polovinu nákladů.

V Česku vede Brno

I v ČR již některá města přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019. Podpora směřuje nejen na novostavby, ale i rekonstrukce. „Brno poskytuje dotace na akumulaci srážkových vod a zelené střechy. Program je velmi úspěšný. Město na něj vyčlenilo téměř 20 milionů korun a osm milionů je již vyčerpáno,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček.
Na vzniku tohoto dotačního programu se podílela brněnská Nadace Partnerství. Ta již v roce 2012 dokončila rekonstrukci svého sídla a výstavbu centra Otevřená zahrada, jehož součástí byla právě zelená střecha.

Inspirace z minulosti

Zeleň na střechách byla součástí architektury již před desítkami let. „Zelené střechy integrovali do svých ikonických staveb i slavní funkcionalističtí architekti meziválečného období. V Brně například Mies van der Rohe do vily Tugendhat nebo Arnošt Wiesner do budovy dnešního Českého rozhlasu na Beethovenově ulici. Tehdejší hydroizolační technologie ale nebyly tak dokonalé jako dnes, střechami začalo zatékat a vegetační souvrství bylo nahrazováno lepenkou nebo dlážděnou terasou,“ připomíná strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Nadace v současnosti radí, jak na zelené střechy nejen na novostavbách, ale i u starších budov. „Vždycky je jednodušší integrovat zelenou střechu do novostavby. Ale ani rekonstrukce nemusí být nákladná. My jsme si například v nadaci udělali extenzivní vegetační střechy na třech venkovních dřevěných stavbách svépomocí. Zvládne to každý kutil třeba u garáží, kde černá lepenka přehřívá vzduch v mnoha vnitroblocích a zvyšuje pak i noční teploty v bytových domech,“ popisuje Miroslav Kundrata.

Statenice.JPG

Zelené střechy může sloužit i tradičním rodinným domům. Foto: SZÚZ / Zelená střecha roku

Vegetace na střechách přitom nebude jen doménou Brna. Například Praha v širším centru vytipovala 1950 budov, které jsou vhodné k ozelenění. Mohlo by na nich vzniknout více než 1,5 milionu metrů čtverečních rovných nebo i šikmých zelených střech.

Překážkou je pohodlí

Cesty, jak motivovat vlastníky budov k zájmu o zelené střechy, ukazuje zahraničí. V Německu podpořilo jejich výstavbu rozdělení stočného na odpadní vodu a dešťovku.

Úlevy na stočném za zadrženou vodu se tak staly zdaleka nejvyužívanějším nástrojem pro podporu zelených střech u našich západních sousedů.

Změny k lepšímu podle odborníků zatím v Česku nepostupují takovým tempem, jak by bylo potřeba. „Rychlejšímu zavádění těchto postupů do praxe brání kromě pohodlnosti lidí zejména neznalost projektantů a investorů, nepružnost legislativy a chybějící systémová podpora i tlak ze strany státu. Náš úkol vidíme v tom, že chceme veřejné správě i soukromému sektoru cestu k těmto inovacím usnadňovat. K tomu slouží například i soutěž a inspirační databáze dobrých řešení na stránkách soutěže AdapterraAwards,“ uzavírá Miroslav Kundrata.

Co dokáže zelená střecha:

• 1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody.
• Teplota vzduchu ve vzdálenosti pěti metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.
• Teplota na povrchu zelené střechy je v létě až o 60 procent nižší než povrch střechy s asfaltovou hydroizolací.
• Zvyšuje hodnotu nemovitosti.
• Čistí vzduch a omezuje hluk.

Autor: Dalibor Dostál. Přečtěte si celý článek v aktuálním čísle časopisu Profit.