Cestu, jak připravit na rostoucí teploty školy, domy nebo naše kanceláře, ukazuje trojice polských příkladů. Varšavský kancelářský komplex Eurocentrum se liší od jiných administrativních budov již na první pohled. Uprostřed jeho fasády totiž najdeme rostoucí stromy a na jeho střeše bzučí úly. Ovšem i plášť budovy ukrývá řadu přírodě blízkých opatření, jako stoprocentní využití dešťové vody na splachování a zalévání rostlin, moderní izolaci šetřící čtvrtinu elektrické spotřeby nebo nadstandardní parkovací plochy... pro kola a elektromobily. 

trees-3x2.jpg

Stromy ve vašavském eco-friendly kancelářském prostoru jsou včleněny přímo do fasády. Foto PRC Architekci 

Na moderní technologie vsadili také na předměstí Varšavy ve čtvrti Marki. V novém vzdělávacím
a rekreačním komplexu
kombinují zelenou energii, využití dešťovky a chytré svícení a vytápění. Střecha zdejší základní školy slouží jako mokřad, který stahuje dešťovou vodu. To výrazně pomáhá budově i jejímu okolí v horkých dnech. Vlastní plynovou teplárnu a elektrárnu doplňuje 300 fotovoltaických panelů a samozřejmostí jsou dobíjecí stanice pro elektromobily nebo sdílení aut.

20190831_152243_m_3x2.jpg

Střešní mokřad pomůže přehřátým dětem i jejich okolí. Foto PUNKT ZERO / Piotr Kuś.

Budoucnost udržitelného bydlení ukazuje drenážní systém na sídlišti Pogórze v polské Gdyni. Místo svádění vody ze střech, cest nebo parkovišť přímo do kanalizace končí cenná dešťovka díky speciálnímu systém příkopů a kanálů přímo v dešťové zahradě nebo v rybníčcích, Ty ji udrží v místech, kde je potřeba. Cílem je dosáhnout maxima rovnováhy v hospodaření s vodou.

04_Construction-Realization.png

Důmyslný drenážní systém svádí vodu například do takovýchto rybníčků. Foto ZIELENIARIUM / Joanna Rayss

Zmiňované dešťové zahrady představují jednu z dalších cest, jak si zachovat vodu jako stále cennější komoditu. Ve vedlejším Gdaňsku je počet dešťových zahrad a retenčních parčíků na vzestupu a metropole Baltu chce do jejich budování zapojit maximum svých občanů. S cílem, aby si své vodní oázy byli schopni stavět sami. Vedení Gdaňsku si od dešťových zahrad slibuje výhody v podobě snížení poplatků za vodohospodářské služby i menší riziko povodní.

konkurs_20190520_133026.jpg

Cílem Gdaňsku je, aby si dešťové zahrádky uměl založit každý. Práci zvládnou i děti. Foto Gdańskie Wody

Na stejný princip sázejí i ve slovenských Košicích, kde ukázkových 18 metrů čtverečních dešťové zahrady dělá radost pacientům na oddělení geriatrie. Dešťové zahrady napodobují přírodu při sběru, čištění a zpoždění odtoku dešťové vody, výrazně snižují teplotu okolí a navíc jsou vyhledávaným místem pro relax.

IMG_7157.JPG

Dešťová zahrada v Košicích prospívá mikroklimatu i starším pacientům. Foto Martin Pavlov 

S jiným nápadem na ochlazení přehřátých měst přišly v polském Białystoku, kde zavádějí zelené autobusové zastávky. Inovativní design přináší čekajícím cestujícím zelenou střechu včetně důmyslného odtokového systému. Stěny zastávek jsou navíc pokryté stálezelenými i kvetoucími popínavkami.

20190725_142854.jpg

Zelené zastávky mají obrostlou nejen střechu, ale také stěny. Foto FPP Eviro, město Białystok

Cestu, jak na adaptace i mimo město, prošlapávají v maďarské vesničce Nyárád. Ta je ukázkovým příkladem toho, jak mohou tři jezera a vrbová plantáž zatočit s nebezpečnou mokřinou. Díky revitalizaci zanedbaného mokřadu, který po vydatných deštích ohrožoval okolní domy záplavami, vzniklo přirozené prostředí pro rostliny a zvířata. A díky obnově starých zahrad mohou místní znovu nabízet BIO potraviny na místním trhu.

72974642_2477759279136622_15383189874802688_n.jpg

Místo, kterému pravidelně vysílalo do okolí záplavy, je teď zdrojem obživy pro místní. Foto Nyárád

Celou inspirativní databázi najdete zde.