#JakNaKlima

Cena sympatie: 200 kilometrů alejí pod horou Blaník



Možná to bude znít trochu neuvěřitelně, ale do takhle soustavné výsadby alejí kolem cest se u nás od dob Marie Terezie nikdo nepustil. Kolem hory Blaník obnovili nadšenci, dobrovolníci a obce více jako 200 kilometrů alejí.



Bylo kvůli tomu potřeba vysadit 30 tisíc stromů: 189 alejí je ovocných, dalších 124 tvoří ostatní listnaté stromy. A výsadba stále pokračuje. Stromy v krajině totiž slouží přírodě i lidem.

Zastavěná území: Ekocentrum Na Pasece Velíková



Na začátku byla radost dětí z pobytu v lese. Když se naskytl vhodný stavební pozemek ve Zlíně, rozhodl se rodič Tomáš Černý investovat do realizace stavby, která by sloužila k ekologické výchově, i jako zázemí místní lesní školky. Přesně to tu totiž chybělo. 



Na konci je stavba slaměného domu z lokálních materiálů se zelenou střechou. Na projektu pracovali místní řemeslníci. 

Pracovní prostředí: Pavilon tropického zemědělství



Kampus České zemědělské univerzity v Praze se rozrostl o nový pavilon tropického zemědělství. Projekt vznikal s ohledem na environmentální výzvy tak, aby byl provoz budovy do budoucna udržitelný z hlediska nákladů na provoz i negativního vlivu lidských aktivit na přírodu. 



Fakulta využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu.

Volná krajina: Nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné



Dřevo se zde těží výběrově, nikde nevznikají žádné holiny a paseky a lesní porost má dvě až tři etáže neboli vertikální vrstvy. Nedochází k žádnému plošnému kácení a výsadbě monokultur, zalesňování probíhá přirozenou obnovou.



400 hektarů lesa v Klokočné u Říčan u Prahy má za sebou už tři desetiletí tohoto hospodaření. A ukazuje se, že nepasečný způsob péče o les je vhodnějším řešením nejen z hlediska zdraví lesa, ale i z hlediska produkčních schopností porostů a tak i z hlediska ekonomických ukazatelů. 

Náš domov: Domov Podhradí



Na začátku byla zanedbaná pláň na okraji Týnce nad Labem a manželský pár s neobvyklým nápadem – investovat své prostředky a čas do areálu ubytování pro seniory, který bude vystavěn v pasivním standardu s využitím přírodních a obnovitelných materiálů.



Majitel firmy na stavbu dřevostaveb a zdravotní sestra specializující se na péči o staré lidi začali společně proměňovat dvacet tisíc hektarů pozemku v areálu nazvaném Podhradí. Nyní zde stojí bytový dům pro komunitní bydlení seniorů, rozrůstá se i permakulturní zahrada se sadem ovocných stromů.

Cena Prahy: Šetrné zemědělství v Praze 12



Na zemědělských pozemcích městské části Praha 12 hospodařilo ještě nedávno velké agrodružstvo konvenčním způsobem. To způsobilo snížení biodiverzity v celé lokalitě, pokles obsahu humusu v půdě a její vysychání a podpořilo erozi deštěm i větrem.



Městská část se proto rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu.

Autoři fotografií: Vojta Herout, David Ježek a archív Domova Podhradí