Chytře doma, v krajině i v zaměstnání

V městském prostředí autoři nejčastěji sázejí na revitalizací sídlišť a domů, zmírňování dopadů vln veder nebo netradiční parkové úpravy. Rekordní počet dvaadvaceti přihlášek, které pomáhají zvládat výkyvy počasí a klimatu v přehřáté zástavbě, se sešel také od zástupců Prahy a městských částí hlavního města. Právě česká metropole je pro letošní rok novým partnerem soutěže. 

Mezi chytrými řešeními v hlavním městě najdeme mimo jiné Dům v úžině.

Na Praze 5 jsme využili zbytkové parcely, jejíž šířka je v nejužším místě pouhé čtyři metry. Při stavbě jsme kladli důraz na využití lokálních a obnovitelných materiálů s minimální produkci CO2. Díky využití vnitřních dvorů a průchodů chráněných proti povětrnostním vlivům a klimatickým extrémům vzniklo přirozené větrání a prosvětlení denním světlem, navíc otevřenost do ulice podporuje její bezpečnostlíčí přínosy jedinečné novostavby její investor Michal Procházka z Atelier Saem.

Mezi pražskými želízky v ohni je dále například využití dešťovky v poliklinice Prosek, pasivní bytový dům Zelená Libuš, krajinný park V Ladech v Horních Počernicích či obnova centra Královské obory ve Stromovce.

Hlásí se firmy i rodinné domy

Vedle obcí se svými řešeními přicházejí také soukromé firmy. Jedním z nich je i revitalizace areálu Svatopetrská v Brně-Komárově.

Přihlásili jsme rekonstrukci a nadstavbu brownfieldu na pasivní budovu, která využívá chytrý energetický koncept, obnovitelné zdroje energie a technologická řešení k energetickým úsporám. Na objektu se také nachází extenzivní zelená střecha a systém popínavých zelených stěnpopisuje adaptační funkce stavby expert na zelené stavění Vlastimil Rieger.

Další příklady ze zbytku republiky ukazují, že také rodinný dům lze připravit na změny klimatu. Příkladem může být unikátní stavba na rozhraní přírodní rezervace a městské zástavby v Českých Budějovicích, která získala své jméno po javoru babyce.

Dům Acer Campestre využívá jímání vody na pozemku k zálivce a splachování WC. Stavbu jsme navrhli ve futuristickém designu zasazeném včetně zahradních úprav a ozeleněné střechy do přírodního prostředí s použitím přírodních materiálů v konstrukcipřibližuje projekt architekt Martin Augustin, který pasivní dům do soutěže přihlásil.

Dostat vodu do krajiny

Ve volné krajině se zase pozornost přihlašovatelů upíná na zadržování cenné vody v půdě a navracení života do míst, které byly například v minulosti decimovány člověkem.
 
Na řešení blízká přírodě vsadili například autoři počinu Oživlá krajina Darkoviček a Hlučína v Moravskoslezském kraji.

V projektu se zaměřujeme na obnovu zaniklých krajinných prvků, jako jsou polní cesty nebo meze. Dále vytváříme nové prvky, jako políčka s ekologickým hospodařením nebo tůně. Vše doplňuje několik set nových stromů a keřů, kterých ještě přibude. Cílem bylo také obnova a budování malých staveb jako posezení či kříž. Projekt zapojuje veřejnost, vlastníky půdy i obcekomentuje svou přihlášku Tomáš Matýsek ze spolku Žít s krajinou.

Podobných inspirativních řešení se v druhém ročníku Adapterra Awards nakonec sešlo třikrát více než vloni, celkem 78. Z nich vybere porota složená z klimatologů, ekologů a dalších odborníků finalisty, kteří postoupí do letního hlasování o cenu sympatie, a také vítěze jednotlivých kategorií.

Členové poroty před vyhlášením některé projekty navíc navštíví osobně. Vítězové si svá ocenění převezmou 4. listopadu na celostátní konferenci věnované adaptačním opatřením v Praze.
           
Všechny kvalitní projekty pak získají místo v inspirační databázi Adapterra a v průvodci nejlepšími adaptačními projekty letošního roku. Na vítěze čeká i odborná zahraniční exkurze za příklady adaptačních opatření a pro vítěze v kategorii Volná krajina také Cena Nestlé ve výši sto tisíc korun.