8 nápadů pro přehřáté Česko

Na okraji Modřic na Prostějovsku se dříve roztahovalo jen holé pole. Díky včasným komplexním pozemkovým úpravám tady ale vznikla doslova zelená oáza. Zrodilo se Biocentrum Mokroš. Biotop pomáhá zadržovat vodu v lokalitě i díky stromům, mezím a remízům, které zabraňují erozi a poskytují úkryt pro zvířata.

Poblíž biocentra vznikl sad starých ovocných odrůd, kolem mokřadu vede naučná stezka s lávkou i ptačí pozorovatelnou. Biocentrum je tak oblíbeným cílem dětí z okolních škol a školky.


Dnes již vzrostlé stromy obklopují mokřad, louky i protékající potok v Mořicích. Foto Vojta Herout

V Bratčicích jižně od Brna zase najdeme místo přezdívané Na Bahně. Tak místní říkají prostoru, který měl díky své poloze ambici být návsí. Místo toho byl donedávna neutěšeným zabahněným prostorem s tuctovou požární nádrží a neopečovávanými stromy. Ty navíc začínaly být nebezpečné.

Obec stromy ošetřila a starou nádrž proměnila v přírodní jezírko, které svádí vodu z okolí. Právě kombinace vody a stromů umožnila vytvořit jedinečnou stezku nad vodou, kterou tvoří metr a půl široké dřevěné chodníčky a dřevěné lavičky. Místo krášlí 39 stromů, 250 keřů a 6 tisíc trvalek.

Bahno vystřídala v Bratčicích cenná voda. Foto Vojta Herout

Klíč k pestřejší krajině

V podhůří Šumavy v Kváskovicích najdete jeden neobyčejný historický statek. Dříve rozpadlá ruina a zanedbané pozemky se změnily v ukázkové místo pro hospodaření s vodou.

Ve velké přírodní zahradě vysadili místní stromy, keře a staré odolné druhy ovocných stromů. Velká část pozemku je pokryta vegetací, aby byla půda chráněna před vysychánímříká autor projektu Máchův statek Michal Šperling.


Na pozemku Máchova statku majitelé ponechali mnoho náletových rostlin a vysadili další druhy, které jsou v Česku původní. Foto Vojta Herout

V Blíževedlech na Českolipsku zase rodina Vodňanských ukazuje, že konvenční zemědělství a příroda nemusí stát proti sobě. Hospodáři vsadili na pestrou krajinu, zakládají biopásy a biokoridory, kam vrací původní dřeviny. O stromy a remízy zemědělci pravidelně pečují a provádí zdravotní řezy.

Rodina Vodňanských hospodaří na svém statku od konce 14. století. Foto Vojta Herout

Metropole i firmy za klima

Na velká města jako Praha nebo Brno dopadají zvyšující se teploty dvojnásob. Magistrát hlavního města se tak pustil například do obnovy dvousetleté Stromovky. V srdci královského lesoparku dno bývalého rybníka pojme přívalové deště. Nová technologie pak čistí závlahovou vodu z Vltavy. Vše doplňuje řada nových domácích i sbírkových druhů stromů, které parku vzaly opakované povodně.


Do pražské Stromovky ročně zavítá na dva miliony lidí. Foto hl. m. Praha

V Dolních Počernicích zase pražský magistrát vypověděl staré pachtovní smlouvy a vsadil na šetrné zemědělství. Dříve jednolitý 6 hektarový lán pole dnes ovocná stromořadí dělí na menší políčka. Sázka padla na střídání plodin bez postřiku a chemie.


Lán pole v Dolních Počernicích přetínají pásy ovocných stromů. Foto Vojta Herout

Dřeviny v ornici brání prudkým větrům i erozi. Během letoška řady stromů doplní keře. Veškeré ovoce a další plody z přibližně 250 stromů a keřů si může volně utrhnout každý kolemjdoucí. Pestrá krajina stíněná stromy totiž nově láká místní z Dolních Počernic a Černého Mostu k častým procházkám.

V Brně to zase znovu žije kolem říčky Stará Ponávka. Nově zpřístupněné koryto lemuje řada stromů, keřů i množství bylin. Zelený mix vytváří příznivější mikroklima, ochlazuje okolí a pomáhá zadržovat vodu.

Veřejná zeleň v maximální možné míře zachovala stávající stromy, které doplnila dosadbami více než 40 stromů, jako je javor, jírovce, třešeň či olše a okolo stovky keřůvyjmenovává Alexandra Koutná, správkyně brněnských parků.


Břehy Staré Ponávky v Brně lákají k zastavení. Foto Vojta Herout

Na chytrá řešení pro klima sázejí také soukromé firmy. Střecha bankovní centrály v Radlicích připomíná spíše park. Zaměstnanci se zde mohou projít trávníkem a dokonce posedět ve stínu vzrostlých stromů. V budově nenajdete ani klasickou kotelnu, o teplo i chlazení se vedle vegetační střechy starají tepelná čerpadla, samozřejmostí je hospodaření s dešťovkou.


Na střeše kampusu v Radlicích můžete posedět pod korunami stromů. Foto Vojta Herout

Pro celkem 21 nejlepších nápadů pro klima můžete hlasovat do konce září. Vyhrát za to můžete zajímavé ceny, jako jsou poukazy na workshopy, originální šperky nebo knihy.