Rozhovor s pamětníkem z Chudobína

LN Vedla tehdy k ní nebo kolem ní nějaká cesta?

Zatímco dnes vede zpevněná cesta a cyklostezka po pravém břehu, v době před vybudováním Vírské přehrady vedla vozová cesta z Dalečína přes Chudobín a osadu Hamry do Víru po levém břehu Svratky. Přímo pod naší borovicí cesta tvořila zákrut a za ní byl na řece hamerský splav s náhonem na někdejší železářský hamr a později na turbínu textilní továrny v osadě Hamry.

LN Jak to tam tehdy vypadalo?

Místo pod borovicí, hamerský splav, říční ostrůvky, květnaté louky – to bylo jedno z vůbec nejkrásnějších a nejromantičtějších míst Svrateckého údolí mezi Štěpánovem a Dalečínem, kdysi označovaného jako Českomoravské Švýcarsko. Šlo také o velmi oblíbené místo četných turistů a letních hostů, kteří Chudobín v období první republiky i během války s oblibou navštěvovali.

LN Bylo to oblíbené místo dětských her, nebo naopak místo, kam bylo nebezpečné šplhat?

Skála, na níž borovice vyrůstala, nepatřila zrovna k místům dětských her, ale občas jsme se k ní opravdu dostali – většinou ze strany od Hamrů, kde byl přístup pozvolnější. Jak hamerský, tak i poněkud výše ležící chudobínský splav byly nádhernými místy ke koupání. Vůbec v tehdejší době bylo naprosto normální, že nejen výletníci, ale i místní obyvatelé se v řece běžně koupali. Tento fenomén v současné době zcela vymizel a k řece kvůli zarostlým břehům vlastně ani nikde není přístup.

LN Kde se vzal nápad přihlásit borovici do ankety Strom roku a s jakou podporou v okolí se setkal?

Při stavbě přehrady a při souvisejícím mýcení zaplavovaných lesů byla naše borovice nějakým šťastným řízením osudu opomenuta a jako jediný strom zůstala v zátopovém pásmu. Postupně začala být mnohem známější a oblíbenější. Lidé si všimli, že se čas od času při vysokém stavu hladiny ocitá na skalnatém ostrůvku uprostřed přehradního jezera, stal se z ní i jakýsi orientační bod, celému místu se začalo říkat „U borovice“ a označení se nakonec dostalo i na oficiální mapy.

Borovici znovu objevili turisté, fotografové i malíři Vysočiny. A tak právě tehdy nějak přeskočila ta jiskřička – což tak borovičku přihlásit do soutěže Strom roku? Od tohoto prvotního nápadu k formulaci a podání přihlášky a posléze k vítězství v národní anketě uplynulo ve Svratce ještě hodně vody, trvalo to téměř tři roky. Toto období bylo provázené občasnými zklamáními, někdy i beznadějí, ale nakonec přece jen dovršené úspěchem.

LN Váš pohled odborníka: jaký je její zdravotní stav? Jakého stáří se obvykle borovice dožívají a jaká budoucnost ji patrně čeká?

V průběhu přípravného období na náš strom vypracoval odborný dendrologický posudek docent Ing. Luboš Úradníček z Lesnické fakulty Mendelovy univerzity. Borovice byla shledána mechanicky stabilní a relativně zdravá, i když s příznaky nedostatku vláhy. Její věk byl odhadnut na 300 až 350 let. Jako maximální věk pro tuto dřevinu uvádí literatura 300 až 580 roků.

Pevně věříme, že naše borovice, která v minulosti projevila již tolik statečnosti a odolnosti, nás i naše potomky bude ještě dlouhou dobu oblažovat svou krásou. Nemohu ale nezmínit, že v blízkém okolí naší borovice jsou lesní porosty těžce postiženy suchem, hmyzími škůdci i bořivými větry. V roce 2018 to postihlo hlavně levý břeh Vírské přehrady, v loňském a letošním roce škody katastrofických rozměrů postihly porosty i na pravém břehu.

LN Jaké je tedy poselství po zisku titulu Evropský strom roku?

Národní i celoevropské ankety Strom roku se dosud zaměřovaly na jednotlivé stromy a jejich vztah a význam pro život lidí zejména z blízkého z okolí. Jenže skutečnost, že poslední ročník obou anket se odehrával v období vrcholícího hynutí lesů nabývajícího katastrofálního a celoevropského rozsahu, způsobila, že cíl ankety se posouvá kamsi výš a dál. Již nestačí oslavovat, chránit a zachraňovat jednotlivé stromy, musíme za nimi vidět také ohrožené lesy.

A do této roviny se během kampaně hlasování přenesly nejen spontánní aktivity na sociálních sítích, ale posléze i záměry konkrétních činů příznivců a milovníků Chudobínské borovice. Zejména je to akce zaštítěná mikroregionem Bystřicko, kdy padl slib, že za každý hlas odevzdaný v anketě chudobínské borovici vysadíme jeden mladý strom. Těch hlasů bylo 47 226, to je zhruba sedm hektarů obnoveného lesa.

Eva Obůrková, Lidové noviny 28. 3. 2020