Evo, jak dlouho působíš v Nadaci Partnerství?

Letos to bude 20 let, i když jsem mezitím byla nějakou dobu na mateřské dovolené.

Co člověka motivuje tak dlouho setrvat v jednom zaměstnání?

Nadace Partnerství nabízí širokou škálu pestrých činností. Nedělám samozřejmě dvě dekády to stejné (smích). Začínala jsem na grantovém oddělení, skrze které dodnes podporujeme komunity v jejich činnosti a péči o životní prostředí.

Granty s sebou ale nesou hodně administrativy, proto jsem záhy raději přešla do programu Greenways, kde jsem řídila projekty udržitelného cestovního ruchu a stejnojmenných stezek Greenways: jako třeba cyklotrasu Praha-Vídeň či Moravské vinařské stezky. Nyní působím jako vedoucí vzdělávacího centra Otevřená zahrada, které je zároveň i sídlem Nadace Partnerství. 

Pestrost činností a lidí, se kterými spolupracuji a přicházím do styku, to je jedinečná deviza, která mě v práci drží: od starostů přes zástupce neziskovek a udržitelných firem až po umělce či děti na výukových programech. To vše doplněno o pořádnou dávku smysluplnosti.

Nadace Partnerství je dneska největší česká environmentální nadace s třicetiletou historií. Jaká byla ve srovnání s dobou, kdy jsi nastupovala?

Důležitý posun vidím v tom, že jsme méně rozkročení, zaměřujeme se primárně na jednu činnost: zvládání dopadů klimatické změny. To je pro nás téma číslo jedna.

V 90. letech jsme měli tematicky široce koncipovaný grantový program. Neříkali jsme lidem: sázejte stromy nebo dělejte toto, ale podporovali jsme širokou škálu smysluplných environmentálních projektů. Bez toho, aniž bychom je omezovali tematicky. Lidé totiž dobře vědí, co je potřeba pro životní prostředí udělat. Dnes máme jiné, vyprofilované programy, ale podstata naší činnosti zůstává stejná: předávat lidem kompetence, zkušenosti i finance, které jim umožní o přírodu pečovat sami a převzít odpovědnost za „své“ životní prostředí. To je esence, která se s těmi 20 lety nemění.

Velká změna ale přišla, vlastně už před deseti lety, s vybudováním a zpřístupněním Otevřené zahrady: centra, kde pracujeme a ukazujeme udržitelná řešení v praxi.

Je práce pro Otevřenou zahradu to, co tě za tvou kariéru nejvíc baví a naplňuje?

Nejenom. Mluvila jsem o stezkách Greenways, které jsou krásným spojením šetrného cestovního ruchu, ochrany přírodního a kulturního dědictví –⁠ takové spojení mi přijde velmi smysluplné a práce na rozvoji stezek mě moc bavila. Moravské vinařské stezky, na kterých jsem se 4 roky podílela, zase proměnily turismus na jižní Moravě. Dnes zahrnuje cyklistická značená síť 1200 km vinařských tras. A mám radost, že se nám podařilo vyjednat se starosty více než 100 jihomoravských obcí, aby se spojili a finančně podíleli na rozvoji tohoto konkrétního turistického produktu.  

Sílu Otevřené zahrady jsem si uvědomila nejvíce v roce 2020, kdy přišel koronavirus a z naší zelené oázy v centru města se – vyjma nejtvrdších lockdownů – stalo útočiště pro lidi z města, kteří neměli možnost jít třeba na svou vlastní zahradu. I našemu týmu to velmi prospělo, pomáhali jsme zahradníkům a přitom přišli s řadou nových nápadů, jako třeba s online poradnou Rady ze zahrady. Možnost nabídnout kolegům i návštěvníkům inspiraci díky aktivnímu pobytu v přírodě, to rozhodně nemá kdejaká firma nebo organizace.

Ty sama zahradničíš?

Doma na terase pěstuji bylinky nebo rajčata. Ale na chalupě máme po dědovi starý sad, kde jsou úžasné ovocné stromy, 40 nebo 50 let staré jabloně nebo švestky, všechno krajové odrůdy. Je skvělé cítit, jak každý kousek ovoce chutná úplně jinak. V Nadaci dlouhodobě podporujeme návrat přesně takových starých původních odrůd do krajiny.

V Otevřené zahradě razíte s kolegyněmi heslo „od hlíny po vidličku“. Jak to funguje v praxi?

Máme vlastní výukové programy pro děti, které se věnují práci s půdou. Učí se v nich, že jídlo pochází z živé země, o kterou je potřeba se starat a představuje určitou hodnotu. Děti se například naučí, jak se pěstuje obilí a jak ze zrna vzniká chleba, který si zkoušejí samy upéct. Nebo si vyzkouší moštování  jablek: uvidí, že džus není jen krabice ze supermarketu, ale že za každou kapkou stojí řada mechanické práce. Díky tomu si více váží jídla.

A co dospělí?

V posledních letech stoupá poptávka po přírodní kosmetice a udržitelné kosmetice, kterou si naše návštěvnice mohou vyrobit na některé z našich bylinkových dílen. Pro ty pěstujeme přímo v naší zahradě bylinky a další suroviny. Na kulinářských kurzech zase představujeme kuchyni založenou na lokálních surovinách. Oblíbené jsou i workshopy řezu ovocných stromů, což je větší věda, než se může zdát. Mezi prořezaným a neprořezaným stromem je obrovský rozdíl.

Chystáte v Otevřené zahradě nějaké novinky?

Na začátku jsem říkala, že Nadace Partnerství se aktuálně hodně věnuje změně klimatu a adaptačním opatřením na tuto změnu. Proto budujeme v Otevřené zahradě nová výuková stanoviště –⁠ třeba domeček, kde si návštěvníci prakticky vyzkouší, jak funguje zelená střecha, nebo nové pedologické stanoviště. Téma půdy, jehož partnerem je Weleda, lidem přiblížíme co možná nejvíce prakticky: dozvědí se, co vše se vlastně v půdě hýbe, jakou roli hrají kořeny nebo jak se o půdu správně starat a udržet ji jako dlouhodobý zdroj naší obživy.

Když se ještě na chvíli přesuneme z konkrétní roviny na tu institucionální, jak vnímáš za současné situace ochotu lidí řešit otázky životního prostředí vůbec?

Nevím samozřejmě, jak na naše témata dlouhodobě dopadne válka na Ukrajině. I během koronavirové krize se ale například ochota lidí darovat na naše projekty výrazně zvýšila.

Pro většinu z nás se dnes téma klimatické změny v praktické rovině nejspíš nejvíce promítá do cen energií a fosilní závislosti na Rusku. Proto v Nadaci Partnerství dlouhodobě pracujeme na tématech udržitelných zdrojů energie, zeleného stavění a úsporných budovách. To je, myslím, věc, která s námi bude dlouhodobě.

A jak současnou situaci vnímají firmy?

Dlouhodobě spolupracujeme s řadou společností, které jsou nám blízké, máme s nimi podobné poslání. Typicky jsou to témata odpadového hospodářství, šetření vodou nebo zelených střech. Budoucnost chytrých technologií je i naše budoucnost.

Řada firemních partnerů se zapojuje i do našich edukativních programů, jako je právě Weleda, která se stala partnerem půdního stanoviště nebo podporuje semináře udržitelného zemědělství pro obce a agropodnikatele.

Na závěr, jaké povzbuzení bys čtenářkám a čtenářům v této nelehké době ráda poslala?

Příroda představuje obrovský zdroj energie, ze které můžeme čerpat. Práce s půdou, na zahradě, péče o zem, představuje koloběh, který nelze přerušit. Zemědělec ani zahradník si nemůžou vzít home office, kolo přírody se prostě točí dál. To nás ukotvuje v přirozeném koloběhu života, který se kvůli lidské krátkozrakosti nezastaví. Proto žijme více ve spojení s půdou a čerpejme z ní energii!