Společně ke kořenům

Máme největší půdní bloky v Evropě. Na velkých lánech dochází snadněji k větrné a vodní erozi. Na polích hospodaří velká zemědělská technika, pro kterou jsou remízky, meze a polní cesty překážkou. Necitlivým obděláváním klesá úrodnost půdy. Její obnova trvá desetiletí, některé změny jsou dokonce nevratné. Je čas za změnu!

Co je nejcennější dědictví České republiky? Lithium nebo korunovační klenoty? Jsem přesvědčen, že je to půda. Ta naše ale rychle ztrácí hodnotu i cenu. Rádce Nadace Partnerství vznikl proto, aby tento negativní trend pomohl zvrátit,všímá si Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství.

V České republice je aktuálně 3,2 milionů vlastníků půdy, z nichž ale hospodaří na svých pozemcích jen čtvrtina. Desetina největších velkých agrárních firem přitom obdělává 70 % veškeré půdy. Intenzivní způsob hospodaření vede ke znehodnocení půdy i poklesu její ceny a výtěžnosti. 

Erozí jsou ohroženy přes dvě třetiny zemědělské půdy. Podle údajů Ministerstva zemědělství deště odnesou z českých polí 21 milionů tun ornice ročně. Přitom obnova centimetru úrodné zeminy trvá i stovky let.
 
Bez zdravé půdní struktury ztrácí půda živiny a přestává fungovat doplňování zásob podzemní vody, která začíná citelně chybět. Česká půda má přitom potenciál zadržet více než 8,4 miliard metrů krychlových vody, ve skutečnosti zvládne vsáknout pouhé dvě třetiny své kapacity. Pro srovnání – 165 největších českých vodních nádrží zadrží „pouhé“ 3,3 miliardy metrů krychlových. Zachytit vodu v půdě je základním principem boje proti suchu i povodním.
 
Nadace Partnerství plánuje rádce průběžně doplňovat, připravuje i varianty pachtovních smluv a ve spolupráci s experty vyvíjí sadu na testování půdy.

Každý třetí občan nebo občanka má v kapse pomyslný klíč ke zdravější krajině. Rádce jim na cestě ke změně a lepší péči o půdu pomůže,uzavírá Kundrata.