Peklo na dohled od Příbrami

Uprostřed lesů, 5 kilometrů jihovýchodně od Příbrami, leží jeden z nejzachovalejších bývalých vězeňských areálů ve střední Evropě. Návštěvníky „vítají“ podivné umělé kopce – pozůstatky těžby, dvojitý ostnatý drát a nechvalně známý nápis v českém provedení: Prací ke svobodě.

Právě v okolí nechvalně známého komunistického lágru vyroste nová Alej svobody 2021.

Výsadba proběhne podél polní cesty z osady Vojna k osadě Zavržice a Památníku Vojna. Jeden strom bude symbolicky vysazen přímo v areálu Památníku Vojna,upřesňuje Petr Walenka z příbramského Odboru životního prostředí.

Ke vzniku lágru přispěli mezi lety 1947 až 1949 němečtí váleční zajatci; své jméno získal po nedalekém vrchu Vojna. Po nuceném německém odsunu zde začal komunistický režim nezákonně a bez soudu soustředit své politické odpůrce.



Postupně vznikl v místě protkaném uranovými, stříbrnými a železnými žílami největší tábor nucených prací pro těžbu uranu v Československu. Na vrcholu uranové těžby na Příbramsku zde bylo 1 420 vězňů. Obdobná zařízení existovala na Jáchymovsku a Slavkovsku.

Dobrovolnická práce mnoha lidí z Příbramska, kde žijí potomci vězňů, bachařů, vojáků i horníků, bude symbolickou snahou o odčinění křivd, ke kterým zde docházelo,zdůraznil myšlenku vítězného návrhu starosta města Jan Konvalinka.

Od roku 1951 další dekádu slouží tábor hlavně jako vězeňské zařízení, kde končili nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci“. V praxi se jednalo o hořký mix odpůrců režimu odsouzených ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let a skutečných kriminálníků. Podmínky těžkého lágru tak byli nuceni sdílet jak aktéři druhého odboje, tak i bývalí nacisté a kolaboranti. 

PODPOŘTE VYBUDOVÁNÍ ALEJE SVOBODY

Na základě amnestie z roku 1961 tábor zanikl, zbylí vězni byli z velké části přesunuti do druhého příbramského tábora Bytíz. Ten byl posledním funkčním vězeňským táborem při uranových dolech. Vojnu Lešetice pak do roku 2000 využívala armáda, v roce 2005 byl zrekonstruován a otevřen veřejnosti jako památník.

Novou cestu lemovanou stromořadím budou moci využívat nejen místní, ale také turisté. Na polňačku navazuje několik turistických tras, cyklotrasa a poutnická cesta Via Nova. Lokalita propojuje tři Vojny: nejvyšší vrch města Příbram (667 m n. m.) a Příbramské pahorkatiny, osadu Vojna a památník, kde nyní leží Muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví,popisuje Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství.



Táborem prošly legendy protifašistického odboje, jako válečný stíhač František Chabera; hrdina bitvy o Británii Sylvestr Müller; Pravomil Raichl, šestkrát raněný na válečné frontě; velitel parašutistické skupiny Tungsten Rudolf Pernický; důstojník přidělený Janu Masarykovi Bohumil Zelenka; Stanislav Svozil, odsouzený k trestu smrti nacisty i komunisty; starosta československého Junáka Antonín Suma nebo řada umělců, jako prezident českého PEN klubu Jiří Stránský nebo spisovatelé Karel Pecka a Zdeněk Rotrekl. Na Příbramsku zemřelo v pracovních táborech v letech 1951 až 1961 nejméně 53 mužů.