Když příroda pomáhá

Rozsáhlé vybetonované plochy vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, kde letní výheň komplikuje život lidí. Mezi moderními trendy městské výstavby se tak stále častěji prosazují i takzvané zelené střechy porostlé vegetací. Ty ochlazují město a zároveň zadržují cennou dešťovou vodu. Jejich počty v Česku za rok vzrostly o čtvrtinu.

V zahraničí, kde jsou se zelenými střechami výrazně dál, se obvykle kombinuje regulace prostřednictvím územního plánu s motivačními opatřeními na celostátní i lokální úrovni. Jde o různé dotační programy, příspěvky na realizaci či úlevy na stočném. Příspěvky na zřízení zelených střech se za českými hranicemi pohybují obvykle ve výši od dvou do 35 eur na metr čtvereční plochy zelené střechy, a to podle druhu vegetace, typu stavby a její velikosti. Dotace tak pokrývají až polovinu nákladů.

V Česku vede Brno

I v ČR již některá města přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019. Podpora směřuje nejen na novostavby, ale i rekonstrukce.

Brno poskytuje dotace na akumulaci srážkových vod a zelené střechy. Program je velmi úspěšný. Město na něj vyčlenilo téměř 20 milionů korun a osm milionů je již vyčerpánořekl ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Na vzniku tohoto dotačního programu se podílela brněnská Nadace Partnerství. Ta již v roce 2012 dokončila rekonstrukci svého sídla a výstavbu centra Otevřená zahrada, jehož součástí byla právě zelená střecha.

Inspirace z minulosti

Zeleň na střechách byla součástí architektury již před desítkami let.

Zelené střechy integrovali do svých ikonických staveb i slavní funkcionalističtí architekti meziválečného období. V Brně například Mies van der Rohe do vily Tugendhat nebo Arnošt Wiesner do budovy dnešního Českého rozhlasu na Beethovenově ulici. Tehdejší hydroizolační technologie ale nebyly tak dokonalé jako dnes, střechami začalo zatékat a vegetační souvrství bylo nahrazováno lepenkou nebo dlážděnou terasoupřipomíná strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Nadace v současnosti radí, jak na zelené střechy nejen na novostavbách, ale i u starších budov.

Vždycky je jednodušší integrovat zelenou střechu do novostavby. Ale ani rekonstrukce nemusí být nákladná. My jsme si například v nadaci udělali extenzivní vegetační střechy na třech venkovních dřevěných stavbách svépomocí. Zvládne to každý kutil třeba u garáží, kde černá lepenka přehřívá vzduch v mnoha vnitroblocích a zvyšuje pak i noční teploty v bytových domechpopisuje Miroslav Kundrata.

Vegetace na střechách přitom nebude jen doménou Brna. Například Praha v širším centru vytipovala 1950 budov, které jsou vhodné k ozelenění. Mohlo by na nich vzniknout více než 1,5 milionu metrů čtverečních rovných nebo i šikmých zelených střech.

Překážkou je pohodlí

Cesty, jak motivovat vlastníky budov k zájmu o zelené střechy, ukazuje zahraničí. V Německu podpořilo jejich výstavbu rozdělení stočného na odpadní vodu a dešťovku.

Úlevy na stočném za zadrženou vodu se tak staly zdaleka nejvyužívanějším nástrojem pro podporu zelených střech u našich západních sousedů.

Změny k lepšímu podle odborníků zatím v Česku nepostupují takovým tempem, jak by bylo potřeba. 

Rychlejšímu zavádění těchto postupů do praxe brání kromě pohodlnosti lidí zejména neznalost projektantů a investorů, nepružnost legislativy a chybějící systémová podpora i tlak ze strany státu. Náš úkol vidíme v tom, že chceme veřejné správě i soukromému sektoru cestu k těmto inovacím usnadňovat. K tomu slouží například i soutěž a inspirační databáze dobrých řešení na stránkách soutěže AdapterraAwardsuzavírá Miroslav Kundrata.