Komuniké nadace Neziskovky.cz s podporou Nadace Partnerství

V pondělí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) oznámila, že chce uspořit zhruba tři miliardy korun na dotacích pro organizace občanské společnosti. Týkat se to prý nemá organizací, které pracují s handicapovanými, sociálně slabými a seniory. Premiér Andrej Babiš zase nechce omezovat sport a kulturu. I tak se ale jedná o krok omezující rozvoj občanské společnosti.

Z prohlášení je patrná nekoncepčnost. Nejvíce dotací totiž směřuje do oblastí, kterým se mají škrty vyhnout. V roce 2016 putovalo cca 85 % z celkové částky udělované pro NNO do resortů ministryně práce a sociálních věcí a ministra školství. Ti se nechali slyšet, že jich se úspory zřejmě nedotknou. Bavíme se tedy pouze o 15 % ze všech dotací pro organizace občanského sektoru a pouze o oblastech, jako životní prostředí, kultura a další?

Pokud je nám známo, dosud neproběhly na toto téma mezi občanským sektorem a vládou žádné diskuze. Vláda má k podobným účelům zřízen svůj poradní orgán - Radu vlády pro nestátní neziskové organizace a přímo pro otázky financování pak jeden výbor této rady – konkrétně Výbor pro legislativu a financování. Předpokládáme tedy, že případné dotační škrty budou na uvedených fórech diskutovány.

Důležité je zdůraznit, jak přidělování dotací probíhá. Organizace občanské společnosti dotace nedostávají, ale účastní se v otevřených grantových soutěžích bez jistoty získání prostředků. Nikdo dopředu neví, jestli a v jaké výši dotaci získá - nedá se tedy říct, jaká konkrétní organizace by dotaci získat neměla. Úspory musí hledat každá organizace sama, stejně jako firmy a státní úřady a pracovat tak na zvyšování efektivity a realizovat tak úspory.

Pokud je způsob udělování grantů neefektivní, je nasnadě zamyslet se nad jiným způsobem financování občanské společnosti.

„Zbývá tedy pouze možnost zrušit grantové soutěže a poptávat služby formou zakázek. To je méně transparentní (o výsledcích nerozhoduje nezávislá komise ale konkrétní úředník) a zároveň nákladnější způsob (v zakázce nelze požadovat poskytnutí určitého procenta práce zdarma, jako je tomu v grantových soutěžích),” upozorňuje Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

„Vláda tímto přístupem dává státní správě zadání, aby nepoptávala služby u organizací občanské společnosti a přešla ke komerci. Tím ale omezuje rozhodování a vylučuje lepší a levnější řešení,“ dodává Tomáš Urban z Člověka v tísni.

„Nesmíme také zapomínat na nejdůležitější věc, a to, že každá demokratická vláda by měla podporovat aktivity neziskových organizací a občanských iniciativ, které v zájmu občanů státu usilují o zachování demokracie, omezování korupce, o svobodný přístup k informacím, dostupnost sociálních služeb či také ty, které produkují nezávislou kulturu. Neziskové organizace pracující v těchto oblastech zajišťují, aby pro všechny platila stejná pravidla a všichni lidé měli stejné příležitosti. U nás ale již nyní dostávají právě tyto organizace dotace minimální nebo žádné,“ říká Zdenka Almerová, finanční ředitelka Nadace OSF.

„Role občanského sektoru netkví jen v poskytování služeb. Brání hodnoty jako je solidarita, demokracie, tolerance a staví se tak proti rostoucímu populismu, nesnášenlivosti, xenofobii, násilí a apatii. Představuje pestrý proud, který obhajuje nejrůznější zájmy, které se nedají jednoduše kalkulovat,“ dodává Jan Piňos z Hnutí DUHA.

„Je legitimním právem vlády definovat politiku, vize a cíle a finanční zdroje použít jako podporu jejich dosažení. Není legitimní zpochybňovat cíle organizací občanské společnosti a používat své pochybnosti či nesouhlas s nimi k zpochybňování smysluplnosti jejich existence. Vláda má podle mne odpovědnost definovat priority. Její rozhodnutí nechť občané poměřují právě s veřejně deklarovanými závazky a cíli," říká Matěj Lejsal z organizace Sue Ryder.

Přístup ministryně financí upozorňuje na jediné: vláda se místo podpory občanské společnosti snaží o její omezení. Je to signál k tomu se ještě více semknout, spolupracovat, finančně se osamostatnit a na takové prohlášení odpovídat tím, co nejlépe dokazuje, jak je občanský sektor důležitý – výsledky naší práce, kterou by stát, ani komerční sféra, zajistit nedovedly.