Zeleným střechám se v poslední době věnuje velká pozornost – v jakých případech jsou ideálním řešením?
 
Smysl samozřejmě mají jako adaptační opatření v boji proti teplotnímu ostrovu města. Dnes se o zelených střechách hovoří čím dál častěji, protože řada obyvatel víc a víc pociťuje vlny veder a i města se snaží teploty ve městech zlepšit. Základem je přitom zeleň. Veřejných prostor pro zeleň však paradoxně ubývá a při rekonstrukci chodníků, silnic a cest se na ni zapomíná. Musí ustoupit inženýrským sítím, nové zástavbě a podobně. Proto existují i další možnosti, kam zeleň umístit – na střechy domů a fasád. Jelikož nejvíc exponované vůči slunci jsou střechy, proto mohou být řešením zelené střechy.

Dnes jsme schopni umístit zelenou střechu téměř kamkoliv. Některá potřebuje větší nebo menší stavební zásahy, nicméně ani sklony do padesáti šedesáti stupňů už nejsou překážkou. Další plochou jsou zelené fasády, nicméně tady už bojujeme s gravitací, neboť voda z fasád stéká velice rychle a stěny jsou i náročné na zavlažování. U střech dokážeme vytvořit jakoukoliv skladbu, která může stoprocentně zadržet dešťovou vodu. Záleží na tloušťce skladby.
 
Jde „jen“ o ochlazování měst nebo i získávání vody?
 
Když si představíte, že máte zelenou louku a najednou na ní postavíte dům, zhoršíte tím teplotní poměry v okolí, a když hovoříme o dešťové vodě, tak i vsakovací. Šlo o plochu, která se v létě nepřehřívala, a nyní se na novém domě může plechová, plastová či betonová střecha vyhřát až na 70 stupňů. Hřeje dlouho do noci, akumuluje energii a zároveň ohřívá nejen dům, ale i okolí domu. Zelenou střechou vrátíme místu zeleň a díky ní se střecha a budova nebude přehřívat. Udrží si stejnou teplotu odpovídající venkovní teplotě – případně s rozdílem pár stupňů. Proti přehřívání bojuje nasycená skladba střechy vypařováním vody. Když se voda vypařuje, odebírá energii. Svým výparem dokáže zelená střecha pohltit 70 až 80 procent slunečního záření. Je to přirozená klimatizace.

Kde máte skladbu intenzivní, obsahující více substrátu, voda neodtéká. Větší tloušťka substrátu dokáže akumulovat i případný přívalový déšť. Pak jsou skladby extenzivní – třeba deseticentimetrové – a tam už se s odtokem dešťových vod počítá. Mělo by jít přibližně o 50 procent vody. Základním úkolem zelené střechy zůstává zadržet vodu a využít ji k ochlazení. Následně se dá i sbírat a použít na další zavlažení, třeba i na zelené fasády. Momentálně se snažíme najít takovou skladbu střechy, která přežije i suché léto. Chtěli bychom, aby byly střechy soběstačné a nemusely se uměle zavlažovat.
  
Jak dlouho jste budovali zelenou střechu v Otevřené zahradě?
 
Chvíli, asi měsíc než nám vše navezli. Nejde o nijak dlouhodobý proces. Několik střech jsme si vyzkoušeli v Otevřené zahradě postavit svépomocí. To jsou případy extenzivních střech, kde tvoří základ deska z recyklovaného polyesteru nebo minerální vata. Na ni stačí položit rozchodníkový koberec a máte skoro hotovo. Stačí den nebo dva. Jsou skladby, které lidé zvládnou opravdu sami, na těžší skladby s větším množstvím substrátu už potřebujete jeřáb a pak je to záležitost asi měsíce. Záleží také, jaký typ ozelenění zvolíte. Koberec máte hotový okamžitě, o sazenice nebo řízky musíte pečovat, kontrolovat je, občas zalít nebo něco dosadit. Tam jsou rozhodující první dva roky a déle trvá, než celá plocha zaroste.
 
Zelená střecha na hlavní budově Otevřené zahrady je ukázková, můžete se přijít podívat. Střecha je intenzivní v tloušťce 15 až 35 centimetrů substrátu. Původně měla být polointenzivní a počítali jsme s malou náročností na údržbu, ale vzhledem k tomu, že je pobytová a přístupná, stalo se, že lidé nerespektovali cestičky, které jsme původně vybudovali, a vyšlapali nám rostlinky. Proto jsme museli zintenzivnit a nasadit trávu celoplošně. Vedle pobytové části uprostřed tam najdete i část suchomilnou a sukulentní. Na střeše se nachází také meteostanice, která měří data – výpar, srážky, povrchovou teplotu střechy i vlhkost a teplotu v půdě, což nám krásně dokazuje, že zelená střecha funguje jako klimatizace. Povrchová teplota střechy odpovídá teplotě venku, a čím jdete hlouběji, tím je teplota nižší.
 
Jak se k zeleným střechám staví město Brno?
 
Dlouho jsme vyjednávali, a protože se jasně ukazuje, že s tropy ve městech je opravdu třeba něco dělat, dobrá věc se podařila. Ve spolupráci s naší Nadací Partnerství vypsalo město dotační program na zelené střechy. Díky tomu není až tak těžké si zelenou střechu v Brně pořídit, protože větší část investice pokryje město. Výše dotace se pohybuje od 900 až 1400 korun na metr čtvereční. Jde o aktuální stav, který platí od letošního června. My podporu města velmi vítáme a věříme, že povědomí o zelených střechách se rozšíří a i sami lidé budou mít vůli takové střechy budovat. Momentálně obdrželo město asi sto žádostí.
 
Jak asi si Brno momentálně stojí?
 
Přesné číslo vám neřeknu, ale tipuji kolem stovky zelených střech. Když jdete po městě, občas narazíte na zelenou střechu tam, kde byste to ani nečekali. Dobrým řešením jsou také zelené střechy na garážích ve vnitroblocích, což ovlivňuje spoustu lidí. Zelenou stěnu teď třeba bude mít budova ombudsmana. Zatím však neexistuje žádná regulace, která by stavbu nové budovy automaticky podmiňovala zelenou střechou, abychom vraceli vodu zpátky přírodě.
 
Jaké další možnosti skýtá zelené stavění?
 
Určitě je to hospodaření s dešťovou vodou – zachycovat ji, zalévat s ní zahrady, nepouštět ji do kanalizace, ale použít ji ještě jednou. Z ekologického hlediska by bylo ideální nejen zavlažování, ale také splachování dešťovou vodou. Nejlepší by bylo, kdyby zůstala v místě dopadu a vsákla se. Řešení je zeleň, zeleň, zeleň! Je to nejlevnější a nejlogičtější. Neexistuje nic lepšího než ulice se zelení vzrostlou z obou stran, překrývající silnici.

Celý rozhovor najdete na portálu Brňan