V městském prostředí autoři nejčastěji sázejí na revitalizací sídlišť a domů, zmírňování dopadů vln veder nebo netradiční parkové úpravy. Rekordní počet dvaadvaceti přihlášek, které pomáhají zvládat výkyvy počasí a klimatu v přehřáté zástavbě, se sešel také od zástupců Prahy a městských částí hlavního města. Právě česká metropole je pro letošní rok novým partnerem soutěže. 

Mezi chytrými řešeními v hlavním městě najdeme mimo jiné Dům v úžině.

„Na Praze 5 jsme využili zbytkové parcely, jejíž šířka je v nejužším místě pouhé čtyři metry. Při stavbě jsme kladli důraz na využití lokálních a obnovitelných materiálů s minimální produkci CO2. Díky využití vnitřních dvorů a průchodů chráněných proti povětrnostním vlivům a klimatickým extrémům vzniklo přirozené větrání a prosvětlení denním světlem, navíc otevřenost do ulice podporuje její bezpečnost,” líčí přínosy jedinečné novostavby její investor Michal Procházka z Atelier Saem.

uzina.jpg
 
Prohlédněte si všechny přihlášené projekty.

Mezi pražskými želízky v ohni je dále například využití dešťovky v poliklinice Prosek, pasivní bytový dům Zelená Libuš, krajinný park V Ladech v Horních Počernicích či obnova centra Královské obory ve Stromovce.
 

Hlásí se firmy i rodinné domy

Vedle obcí se svými řešeními přicházejí také soukromé firmy. Jedním z nich je i revitalizace areálu Svatopetrská v Brně-Komárově.

„Přihlásili jsme rekonstrukci a nadstavbu brownfieldu na pasivní budovu, která využívá chytrý energetický koncept, obnovitelné zdroje energie a technologická řešení k energetickým úsporám. Na objektu se také nachází extenzivní zelená střecha a systém popínavých zelených stěn,” popisuje adaptační funkce stavby expert na zelené stavění Vlastimil Rieger.

200422_Zelena_strecha_Petrov1.jpg


Další příklady ze zbytku republiky ukazují, že také rodinný dům lze připravit na změny klimatu. Příkladem může být unikátní stavba na rozhraní přírodní rezervace a městské zástavby v Českých Budějovicích, která získala své jméno po javoru babyce.

acer.jpg
 
„Dům Acer Campestre využívá jímání vody na pozemku k zálivce a splachování WC. Stavbu jsme navrhli ve futuristickém designu zasazeném včetně zahradních úprav a ozeleněné střechy do přírodního prostředí s použitím přírodních materiálů v konstrukci,” přibližuje projekt architekt Martin Augustin, který pasivní dům do soutěže přihlásil.

Dostat vodu do krajiny

 
Ve volné krajině se zase pozornost přihlašovatelů upíná na zadržování cenné vody v půdě a navracení života do míst, které byly například v minulosti decimovány člověkem.
 
Na řešení blízká přírodě vsadili například autoři počinu Oživlá krajina Darkoviček a Hlučína v Moravskoslezském kraji. „V projektu se zaměřujeme na obnovu zaniklých krajinných prvků, jako jsou polní cesty nebo meze. Dále vytváříme nové prvky, jako políčka s ekologickým hospodařením nebo tůně. Vše doplňuje několik set nových stromů a keřů, kterých ještě přibude. Cílem bylo také obnova a budování malých staveb jako posezení či kříž. Projekt zapojuje veřejnost, vlastníky půdy i obce,” komentuje svou přihlášku Tomáš Matýsek ze spolku Žít s krajinou.

biopas-a-agroesn.jpg
 
Podobných inspirativních řešení se v druhém ročníku Adapterra Awards nakonec sešlo třikrát více než vloni, celkem 78. Z nich vybere porota složená z klimatologů, ekologů a dalších odborníků finalisty, kteří postoupí do letního hlasování o cenu sympatie, a také vítěze jednotlivých kategorií.

Členové poroty před vyhlášením některé projekty navíc navštíví osobně. Vítězové si svá ocenění převezmou 4. listopadu na celostátní konferenci věnované adaptačním opatřením v Praze.
           
Všechny kvalitní projekty pak získají místo v inspirační databázi Adapterra a v průvodci nejlepšími adaptačními projekty letošního roku. Na vítěze čeká i odborná zahraniční exkurze za příklady adaptačních opatření a pro vítěze v kategorii Volná krajina také Cena Nestlé ve výši sto tisíc korun.