Ochraně přírody se věnujete celý život. Kde se ve vás pořád bere chuť pokračovat?
Vystudoval jsem biologii a zabývám se svojí profesí. Dělám to, protože si myslím, že to má smysl. To, že se spousta věcí nedaří, je druhá věc. Karel Hudec, jeden z mých učitelů na vysoké škole, říkal, že ochránce přírody je úspěšný, když je úspěšný z deseti procent. Tehdy se mi zdálo, že je to strašně pesimistické a představil jsem si pekaře, který 90 % housek vyhodí – to asi není dobré. Ale v ochraně přírody to tak je a teď musím potvrdit, že v zásadě měl pravdu. Takže dělám ochranu přírody a jsem úspěšný z 10 %. A nevadí mi to.

Takže se nemáme nechat odrazovat neúspěchy?
Určitě ne.

Co považujete za váš největší ochranářský úspěch?
Za největší úspěch považuji to, že na vrcholu Pálavy se nepodařilo vybudovat nový vysílač a postavit k němu silnici. Dnes je vysílač dokonce menší, než byl původní, a obsluha k němu chodí pěšky. Myslím, že tady si mohu oprávněně připsat hlavní zásluhu – v jedné chvíli už měly České radiokomunikace výjimku ministerstva a mně se tuto výjimku podařilo zvrátit tzv. rozkladem. Od záměru nakonec upustili a dnes připouští, že stavba byla v podstatě zbytečná.

Co naopak vnímáte jako největší prohru?
Největší neúspěch, to jsou Novomlýnské nádrže, kde jsem inicioval vypuštění střední a dolní nádrže. Byla k tomu svolaná i velká demonstrace s účastí asi pět tisíc lidí lidí, z toho tři tisíce byly pro a dva tisíce proti. Nakonec vodaři pomocí různých úskoků, které jsem neprohlédl, vyhráli. Už se to asi nedá zvrátit.



Na čem pracujete nyní?
Dělám na víc věcech, ale hlavně mě teď zajímá vyhlášení ochrany území Soutoku, což je soutok Moravy a Dyje na hranici s Rakouskem a se Slovenskem. Území, které bylo označeno z biodiverzitního hlediska jako nejcennější v Česku a ještě pořád je bez zákonné  ochrany. Pouze 2 % území jsou zvláště chráněná uzemí, zbytek tvoří normální les nebo louky.
Lesy ČR jako majoritní vlastník, obec Lanžhot a v podstatě i Lednice tomu vyhlášení různými úskoky brání. Mám ambici, aby se podařilo ochranu Soutoku vyhlásit do dvou let a tyto (pro někoho možná nečekané) soupeře překonat.

Proč tomu obce a Lesy ČR brání?
To není otázka na mě, já můžu pouze odhadovat. Moje domněnka je, že Lesy ČR by přišly o svrchovanost nad oborou a lesem, kde působí jako neomezení páni, a Lanžhot tomu brání proto, že si myslí, že jde o jejich teritorium. Nechtějí, aby je někdo omezoval v lese, který ale vůbec není jejich. Přesto se Lanžhot domnívá, že nejlíp ví, jak chránit přírodu a nenechá si do toho od nikoho mluvit.

Máte aspoň podporu místních lidí?
Ano, je tam velká iniciativa Zachraňme Soutok, která začala v Lanžhotě, připojili se občané dalších obcí z regionu. Petice za záchranu Moravské Amazonie čítá už několik tisíc podpisů, ale to jsou občané. Reprezentanti vzešlí z voleb setrvale říkají, že tam chráněné území prostě nechtějí.

Říkáte, že byste to chtěl změnit do dvou let – jak to jde uskutečnit?
Těžko.

Máte tým lidí, řešíte to politicky, právně..?
Komunikuji s paní ministryní, která je naštěstí z Moravy a problematiku docela zná, protože dělala na krajském úřadě. Po této stránce je to výhoda. Na druhé straně byla starostkou a má podle mě zbytečně vysoké cítění pro starosty a nechce je lámat, snaží se jim vyhovět. V mnoha případech je to samozřejmě správně, ministerstvo by nemělo diktovat obcím svoje představy bez konzultace, ale toto je mimo jiné závazek Česka – území je součástí Natury 2000 a my jsme tady o osm let pozadu, což je celoevropská, možná i biosférická ostuda.



Vnímáte hodně rozdílně ochránce-ekology a klimahnutí?
Je tu spousta věcí, kde se to prolíná, ale někdy mohou jít paradoxně proti sobě. Já se zabývám především ochranou přírody. Hnutí za snížení odpadu nebo za snížení znečištění ovzduší zdaleka není totožné s bojem proti klimatické změně. Když si vezmete nyní hodně provětrávaný ruský plyn, ten je z hlediska ovzduší vysoce kvalitní, protože jde o čistý zdroj, resp. zdroj, který se dá vyčistit od polutantů. Co vychází z komínů provozů, které se vytápějí plynem, je téměř bez znečištění. Ale z hlediska ochrany klimatu je ruský plyn ještě horší než uhlí.

Když se těží uhlí, něco se vytěží a zbytek zůstane v zemi, zatímco u ruského plynu je známo, že 30–50 % plynu uniká do ovzduší, Rusové to neumějí nebo na úniky zkrátka nedbají. Když odeberete kubík plynu, tak to znamená, že další kubík kvůli tomu unikl do ovzduší. Jsou to věci, na které lze pohlížet z různých stran.
Mně nejvíc leží na srdci ochrana přírody, a ta je kvůli stavbě dálnic a další infrastruktury ohrožená více než kdy v minulosti.


Napadá vás někdo, kdo by mohl být současným Josefem Vavrouškem?
Osobnosti této šíře tady chybí. Jsou tu lidé z různých oborů, kteří mají přehled, ale někdo, kdo by byl schopen se na životní prostředí podívat jako celek a dát tomu směr, ten v Česku určitě chybí.

Mezi vašimi studenty by se nenašel někdo s potenciálem stát se osobností takového formátu?
Určitě ano, ale k tomu mají ještě hodně dlouhou cestu. Často to bývá tak, že student, který nepříliš pečlivě studuje – nechci říct rovnou lempl – pak v závěru nebo po studiu může být velmi užitečný, protože se nenechá ovlivnit, nenechá se nastrkat do škatulek, kdežto studenti, kteří dobře prospívají, dodržují všechny předpisy, ale sami s ničím nápaditým nepřijdou.

Vaše ekologické divadelní hry jsou nápadité až až. Chystáte novou?
Tu chystám pokaždé, protože hrajeme každý rok. Letos už jsme hráli 18. hru, jejíž jsem autorem či spoluautorem. Navazovali jsme na hry Karla Hudce, kterých bylo osm, takže se dá plným právem říct, že to je brněnská tradice.

This project is part of the European Climate Initiative (EUKI) of the German Federal
Ministry for the Environment, Nature Conservation and Nuclear Safety (BMU)