Řešení existuje: práce se zelení a dešťovou vodou

Proč právě zeleň a voda? Protože v horkých dnech díky přirozenému výparu ochlazují své okolí. Například dospělá bříza dokáže za den odpařit přibližně 70 litrů vody a v tropických dnech to může být až 400 litrů.

Rozdíly jsou mezi jednotlivými druhy stromů, záleží také na jejich stáří, velikosti koruny i listové plochy. Zjistit, jak konkrétní strom ochlazuje, může pomoci například nová mobilní aplikace Tree Check, která je zdarma ke stažení na Google Play či App Store. Po vyfocení stromu rozpozná, o jaký druh stromu se jedná, změří jeho obvod kmene, určí charakteristické znaky. Následně pak vypočítá, kolik tento strom v létě vypaří vody, či jak velký stín svou listovou plochou poskytuje. 

Termosnímek ulice Nové sady v Brně, na jejíž části se nachází zelený tramvajový pás. Termokamera naměřila na zelené části trati 27 °C, na betonové části 40,2 °C. Rozdíl teplot tedy činí 13 °C.

V souvislosti s klimatickou změnou se předpokládá, že se bude přehřívání, sucho i lijáky projevovat častěji a intenzivněji. Neznamená to ale, že jsme v tomto ohledu bezmocní. Už v současné chvíli můžeme pracovat na tom, jak tyto problémy do budoucna mírnit.Martin Ander, Nadace Partnerství.


Díky vhodnému umístění stromů, alejí či parků můžeme ovlivňovat teplotu v okolí domu, v ulici či celém městském bloku. V boji proti suchu a přehřívání však nesmíme opomenout také zasakování a zadržování dešťové vody, která se pak v horkých dnech postupně odpařuje.


Přerušované obrubníky v rezidenční čtvrti SUOMI Hloubětín v Praze. Zdroj: Nadace Partnerství (Vojta Herout)

Tam, kde je to možné, nahraďme asfalt a beton propustnými či polopropustnými povrchy – například zatravňovací dlažbou či štěrkovými trávníky. Dešťovou vodu zadržujme pomocí zasakovacích pásů, dešťových záhonů, průlehů či sběrných jezírek. Velkou službu udělá i přerušovaný obrubník, který správným spádováním pomůže odvést dešťovou vodu do rozsáhlejší travnaté plochy a z hlediska stavby nepřinese žádné vícenáklady. 

Do boje proti přehřívání měst se mohou zapojit i sami obyvatelé

Efektivní plánování a rozvoj adaptačních opatření na změnu klimatu vyžaduje nejen zapojení státu a obcí. Stranou by neměl zůstat ani soukromý sektor, spolky, školy či široká veřejnost, která tímto způsobem sama může zlepšit svou kvalitu života a zdraví. Letní vlny veder s sebou totiž přináší nemalá zdravotní rizika, která ohrožují zejména dlouhodobě nemocné (diabetici, kardiaci), seniory a děti. 


Vnější žaluzie na administrativní budově městské části Praha 14. Zdroj: Nadace Partnerství (Vojta Herout)

Své bydlení můžeme postavit či upravit tak, aby se v horkých dnech nepřehřívalo. Natřeme fasádu a střechu světlou barvou, která odráží větší množství slunečního záření zpět do okolí. Okolí domu osázejme zelení, využijme popínavé rostliny nebo dokonce zelenou střechu. Důležité je také stínit zvnějšku s využitím venkovních žaluzií, okenic, pergol či markýz, nebo větrat v brzkých ranních a večerních hodinách.Martin Ander