Na úvod je třeba poznamenat, že při rozumné realizaci jsou komplexní pozemkové úpravy stále systémovým nástrojem s největším potenciálem.

Kromě prostorového a funkčního uspořádání pozemků včetně uspořádání vlastnických a užívacích práv by měly pozemkové úpravy také zajišťovat podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.



Jsou často prezentovány jako nástroj, který by mohl adaptační opatření v zemědělské krajině při správné aplikaci do velké míry zajistit, a to i z toho důvodu, že vláda v poslední době několikrát přislíbila zvýšení rozpočtu, tak aby bylo možné jejich tempo urychlit. Při tom současném totiž nebudou kompletně realizovány ani do konce století.

Bohužel prozatím se však pozemkové úpravy často omezují na zpřístupnění pozemků a ostatní typy opatření jsou realizovány pouze okrajově. Ilustrovat si to můžeme na finančních nákladech na jednotlivá opatření v roce 2021, kdy šla na pozemkové úpravy historicky nejvyšší částka, téměř tři miliardy korun. )

Náklady v terénu lze rozdělit do čtyř základních skupin:

• ekologická opatření za 69 milionů korun,
• vodohospodářská opatření za 313 milionů korun,
• protierozní opatření za 77 milionů korun
• a nejvíce byly zastoupeny polní (nejčastěji asfaltové) cesty za více jak 2 miliardy korun (tedy více než 81 % celkových nákladů v terénu). 

Zpřístupnění pozemků je vnímáno z pohledu KoPÚ jako prioritní a lze tak očekávat, že pokud nedojde k přehodnocení priorit, ostatní opatření budou, už jen z finančních důvodů, upozaďována. Výsledkem tak bohužel může být i pravoúhlá krajina s rovnou zpevněnou asfaltovou komunikací a se scelenými (tedy většími) pozemky, které se možná lépe obhospodařují, ale nejen z hlediska adaptačních opatření jsou spíše krokem zpět.